Eva Hrnčířová: Koronavirus v Belgii předčasně otvírá druhé dějství

Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Počet onemocnění na covid-19 v Belgii roste (snímek z centra Antverp)

Nikdo se ani nenadál a už je tady něco, co připomíná druhou vlnu koronaviru. 

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz

Čísla v Belgii se v polovině prázdnin začala šplhat nebezpečně nahoru, v době, kdy to zdaleka ještě nikdo nečeká. Mění se každým dnem, takže nemá cenu je přesně vypočítávat. Snad jen pro ilustraci: v jedenáctimilionové Belgii jsou počty potvrzených případů zhruba osmkrát vyšší než v Česku. Počty obětí zrádného viru od začátku jara jsou ale víc než třicetkrát vyšší.

​Belgie oběti koronaviru uměle nesnižovala. Jakkoli to zní nepochopitelně, ba až směšně – naopak – zvyšovala je. Na jaře se malé království ocitlo v žebříčcích s počty obětí nejen v Evropě, ale na celém světě na prvním místě.

Vypadalo to, že tady nemoc řádí nejvíc. Pak ale vyšlo najevo, že Belgie používá jinou statistiku. A to takovou, že mezi mrtvé počítá i ty, kteří nebyli otestovaní na koronovirus a zemřeli na něj jen „pravděpodobně“, většinou v domovech důchodců. Zvláštní, skoro nepochopitelné, tedy belgické.

​Částečné uvolnění přišlo v polovině května, úplné zatím vůbec. Roušky – symbol omezeného života – se začaly nosit o dva měsíce později než v Česku a nosí se na některých místech dodnes. Život se ale postupně vracel do normálu, znovuotevřely se školy, restaurace a s létem pak řada lidí odcestovala do zahraničí.

Nová společenská etiketa

Mnozí se ještě ani nevrátili a vláda už omezuje znovu. Teď především společenský život. Nabádá každého, aby výrazně zmenšil svou sociální bublinu. Každá domácnost se má v příštích čtyřech týdnech stýkat pouze s pěticí přátel. Děti se do ní nepočítají. Pět osob, které budete vídat nebo si zvát domů.

​Od jara federální vláda svým občanům spíš doporučovala, apelovala na ně a spoléhala na jejich zodpovědnost, spíš než že by jim zakazovala, nařizovala a ukládala. Omezení lidem sdělovala méně direktivně, ačkoli nevhodné chování policie pokutovala.

Podobné je to i teď. Psychologové ale upozorňují, že nyní bude omezování mnohem bolestivější. Ne proto, že by bylo přísnější. Ale proto, že sociální apetit a potřeba si v létě užít je mnohonásobně vyšší. Nikdo navíc nepředpokládal, že právě ještě během prázdnin dojde už na další vlnu. Belgická vláda teď čelí kritice, že s novými pravidly nepřichází i způsob, jak Belgičany podpořit a motivovat, aby to opět skousli.

Premiérka Sophie Wilmèsová argumentuje, že současná omezení jsou nutná do konce srpna proto, aby Belgie v září zase nemusela kompletně do karantény. Motivací by snad mohlo být jedině to, že rodiče už nebudou chtít opakovat náročnou životní kapitolu domácího vzdělávání svých potomků.

​Psychologové doporučují třeba krátká videa. Namísto mytí rukou, které viděl na jaře každý Belgičan v televizi několikrát denně, by to teď měla být nová společenská etiketa. Třeba jak si užít barbecue a přitom nechytit za nehty koronavirus. Nebo jak jít na večírek a přitom si udržet sociální odstup. Zvláštní až nepochopitelné? Brzo možná nejen belgické.

Autorka je publicistka