Veronika Lefrancois: Pandemie připomněla Itálii demografický problém

5. červenec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Důchodci na jedné z ulic Říma

Itálie patří k zemím s nejstarší populací na světě. S 23 procenty obyvatel nad 65 let dokonce zaujímá první místo v Evropě a ve světovém měřítku se řadí na druhé místo, hned za Japonsko. 

Posloucháte rádi komentáře a glosy? Všechny najdete na stránkách mujRozhlas.cz.

Během zdravotní krize se spekulovalo, že stáří obyvatelstva je možná důvod, proč se zrovna na Apeninském poloostrově koronavirus rozšířil s takovou silou.

Čtěte také

Statistiky o postupném zvyšování počtu seniorů jsou samozřejmě spojeny se snižující se porodností v zemi. Průměrný počet dětí připadajících na jednu Italku klesl za posledních 70 let ze dvou na jedno.

Když se zeptáte Italů, proč mají čím dál měně dětí, mnozí z nich odpoví, že je to příliš drahé. Malá dostupnost jeslí a školek, jejich ceny, jakož i nízké státní podpory rodinám mají za následek, že většina párů odkládá rodičovství na pozdější dobu a často si nemůže dovolit více než jedno dítě. A co se týče jeho hlídání, více než 30 procent rodin spoléhá na prarodiče.

Italská vláda se za posledních několik desetiletí rozhodně nevyznačovala příliš silnou rodinnou politikou. Tento týden však vešly v platnost výnosy vlády, které mají poskytnout nový impuls zemi, těžce otřesené koronavirovou pandemií. Soubor těchto směrnic zahrnuje mimo jiné příspěvky pro rodiny, které se mají zvyšovat podle počtu dětí. Stát hodlá také podpořit způsoby, jak skloubit rodičovství a zaměstnání, především pro ženy. Je třeba dodat, že v zaměstnanosti žen se Itálie řadí mezi poslední země v Evropské unii.

Rodinná politika jako priorita

Vláda se také rozhodla podpořit výdaje na hlídání dětí, tedy na soukromé chůvy a pečovatelky. Je zajímavé, že tohoto příspěvku budou moci využít i rodinní příslušníci, kteří se pravidelně starají o děti, například prarodiče nebo strýcové a tety. Toto nové opatření vyvolalo menší polemiku. Podle některých by tyto peníze měly být rozděleny přímo rodinám, aby s nimi naložily podle svých potřeb.

Čtěte také

Prarodiče hlídající od malička děti svých vlastních dětí je systém, který v Itálii funguje už po dlouhá desetiletí, ne-li staletí. Rozhodně se díky němu vytvářejí pevná rodinná pouta a intenzivní mezigenerační vztahy. Klade se však otázka, zda je rozumné investovat do tohoto zaběhnutého systému, místo toho, aby se financoval rozvoj jeslí či hlídacích koutků. Italské babičky a dědečkové se ve většině případů jistě o své vnuky starají rádi i zadarmo, ale rodinám by měla být poskytnuta širší nabídka zařízení péče o malé děti.

Krom toho nedávná zkušenost s pandemií ukázala, jak právě blízké soužití starších a mladších generací může usnadnit šíření virů mezi seniory a přivodit bezprecedentní zdravotní krizi.

Rodinná politika by neměla zůstávat odsunuta na okraj zájmů státu. Pokud se má zabránit dalšímu demografickému propadu a umožnit nový ekonomický rozvoj země, měla by se pro vládu stát skutečně prioritou.

Autorka je publicistka

autor: Veronika Lefrancois
Spustit audio