Eva Hrnčířová: S koronavirem se Evropa bude muset naučit žít dál

31. červenec 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy testování, koronavirus, ilustrační foto

Léto se přehouplo do poloviny a koronavirová pandemie do další vlny.

Čtěte také

Západní Evropa, kde je tradičně měsícem dovolených srpen, se ještě ani nezačala přesouvat a cestovatelská mapa už nebezpečně od západu červená. Od Portugalska a Španělska směrem na východ, přes jižní Francii až k Nizozemsku. A červený poplach postupuje i z jihu – Sardinie, Sicílie, Malta, Kypr a části Řecka hlásí raketový vzestup případů. Politici a experti musí opět řešit, jak moc lidem pokazit léto nebo jak moc nechat koronavirus řádit.

Převládající variantou v Evropě je teď Delta, proti které naštěstí funguje očkování nebo aspoň tlumí její příznaky. Některé země, třeba Itálie nebo Německo, proto daly najevo, že vodítkem už není počet nových případů, ale hospitalizací. Řada lidí má jen lehký průběh nemoci, a tak vyšší přírůstky nemusejí být nutně znepokojující.

Úspěšní Belgičané

Očkovací mapa Evropy ale docela jasně ukazuje, že nejvíc dávek proti viru se podařilo udat na západě a směrem na východ počet očkovaných klesá. Pro srovnání – v Belgii – podobně velké jako je Česká republika – je 7 z 10 dospělých alespoň po jedné dávce očkování. A 56 procent Belgičanů má dávky dvě, což je asi o deset procent víc než v Česku. Nutno podotknout, že Belgičané jsou pyšní na svůj farmaceutický průmysl, důvěra v něj je obecně velká, tím spíš teď, kdy se z vlámského Puursu vozí vakcíny Pfizer do celé Evropy. I proočkovanost proti jiným nemocem je v Belgii mnohem vyšší než třeba v Česku, navzdory tomu, že povinné je očkování pouze proti jediné nemoci. Kdyby to proti koronaviru pokračovalo tak jako doposud, tři týdny po začátku školního roku budou naočkovaní prakticky všichni Belgičané.

Čtěte také

Evropa nemá jiný lék na současnou dobu než očkování. Navíc se zdá, že funguje. Tam, kde je proočkovanost vysoká, jako třeba v Nizozemsku nebo Velké Británii, společnosti unesly zrušení restrikcí, aniž by stoupaly počty mrtvých. Politici po celé Evropě teď musí pracovat se situací, ve které je pořád řada neznámých.

Jisté je, že všichni Evropané chtějí návrat do normálu, vlády mají začít pracovat na obnově ekonomik, všichni se chtějí přehoupnout do nové fáze. Státy spíš ale budou muset rozhodnout, jak žít s virem po létě dál. Itálie a Francie chce povinné očkování některých profesí. Na podzim se dá očekávat tlak na třetí dávky minimálně u seniorů a s návratem dětí do škol bude určitě i čím dál tím pádnější důvod nabízet vakcínu i juniorům od 12 let.

Méně úspěšné země

Cíl do léta naočkovat 70 procent dospělých se podle Bruselu zdařil, jen ne dvěma, ale pouze jednou dávkou. Dalšímu postupu už nebrání nedostatek vakcín nebo zdravotnických kapacit, ale spíš nedůvěra a nelibost vůči očkování. S tou se politikům bude pracovat hůř než se sháněním lahviček s nápisem Pfizer.

Jih Evropy jako Bulharsko, Rumunsko nebo Chorvatsko má stěží naočkovanou třetinu obyvatelstva. Až se do těch končin rozšíří Delta, může to mít opět fatální důsledky. Vědci upozorňují, že je to nejlepší živná půda pro vznik dalších mutací.

Stále skloňovaných 70 procent naočkované populace teď navíc někteří odborníci posouvají na 85 nebo dokonce 95 procent naočkovaných lidí potřebných k tomu, aby společnost byla imunní. Zdá se, že koronavirus Evropě v závodě stále posouvá cílovou pásku dál a dál. Čím víc ho budou lidé vytěsňovat ze svých životů a tvářit se, že už neexistuje, tím víc se bude oddalovat moment, kdy by snad Evropa mohla jednou doopravdy závod s koronavirem doběhnout.

Autorka je publicistka

autor: Eva Hrnčířová
Spustit audio

Související