Europoslankyně Hohlmeierová vítá zahájení činnosti evropské prokuratury. I v souvislosti s Babišem

O vzniku úřadu, který by dal nový impulz protikorupčnímu tažení, se rozhodlo již v roce 2017. Nicméně činnost zahájila evropská veřejná žaloba teprve nyní 1. června. Jejími členy je prozatím 22 unijních států a jedná se o vůbec první nadnárodní státní zastupitelství, které je oprávněné jednat v trestněprávní rovině.

Čtěte také

Kauza střetu zájmů míří k evropské prokuratuře. ‚Nemáme jinou možnost,‘ říká Bradáčová

Smyslem úřadu je to, „aby korupce nebo podvody nespolkly už ani euro navíc“, jak se nechala slyšet místopředsedkyně Evropské komise Věra Jourová. Na systému nové evropské prokuratury se ale nebude podílet Polsko a Maďarsko a prozatím ani Irsko, Švédsko a Dánsko.

Šéfkou nové prokuratury se pak stala rumunská právnička Laura Codruta Kövesiová. 

Její cestu do čela úřadu nicméně doprovázely názorové střety. Získala sice podporu většiny členských zemí, i tak se ale proti jmenování postavilo domovské Rumunsko, kde má pověst neústupné bojovnice proti korupci. Rumunský ústavní soud Kövesiovou za její protikorupční tažení dokonce zbavil funkce šéfky rumunské protikorupční prokuratury. Evropský soud pro lidská práva později tento rozsudek označil za nezákonný.

Čtěte také

Co bude dál v otázce Babišova konfliktu zájmů? Brusel má jasno, řada je na českých úřadech, říká reportérka

Jak rakouský deník připomíná, zahájení činnosti unijní prokuratury provázel i další skandál. Laura Kövesiová nedávno prohlásila, že výkonu její práce brání Slovinsko, které se v červenci ujme předsednictví v Evropské unii.  

Evropská nejvyšší žalobkyně totiž musí svou činnost koordinovat s takzvanými delegovanými státními zastupiteli jednotlivých členských zemí. Lublaň ale doposud nové evropské instituci žádného delegáta nenavrhla.

Slovinské ministerstvo spravedlnosti sice předložilo dvě jména, ta ale podle informací slovinských médií odmítl konzervativní premiér Janez Janša. Poté, co byla jejich kandidatura slovinskou vládou zrušena, podala rezignaci ministryně spravedlnosti Lilijana Kozlovičová.

Úřad vznikl před rozdělením dalších financí

V současnosti nový Úřad evropského veřejného žalobce zaměstnává asi 130 pracovníků. V budoucnu k nim přibydou další, zejména pak finanční analytici. Odhaduje se, že instituce bude řešit asi tři tisíce případů ročně.

Čtěte také

200 miliard v ohrožení? Národní plán obnovy je nedotažený, EU ho nemusí schválit, varují ekologové

Podle německého zástupce v unijní prokuratuře Andrése Rittera je nový úřad příslibem toho, že evropské peníze budou končit tam, kde mají. Žaloba bude úzce spolupracovat s Evropským úřadem pro boj proti podvodům, známým jako OLAF. Jeho úkolem sice je korupční případy odhalovat, samotné trestní stíhání se ale až dosud odehrávalo výlučně na úrovni jednotlivých zemí.

Podle evropských poslanců zahajuje Úřad evropského veřejného žalobce svou činnost v ten pravý čas, protože Unie bude nově hospodařit s rekordním balíkem peněz. Nový rozpočtový rámec do roku 2027 spolu s balíčkem na oživení po pandemii obsahuje dohromady přes 1,8 bilionu eur.

Například místopředsedkyně Evropského parlamentu Katarina Barleyová označila vznik unijní prokuratury za „dlouho očekávaný milník pro evropský právní stát“. Zároveň se ale podivila nad tím, že země jako Polsko a Maďarsko se k činnosti úřadu nechtějí připojit.

Hohlmeierová o Babišovi

Německá europoslankyně a šéfka Výboru pro rozpočtovou kontrolu Monika Hohlmeierová považuje vznik evropské prokuratury za důležitý. A zmínila také jméno předsedy české vlády.

Čtěte také

Jsme absolutně nestranní, Babišův případ je jako každý jiný, říká zástupkyně Výboru pro rozpočtovou kontrolu

„Se stále rozsáhlejšími kauzami premiéra Babiše a také s odhadovanými více než třemi tisíci případy ročně Unie konečně získává vhodný nástroj,“ prohlásila Hohlmeierová. Dodala, že EU tento nástroj potřebuje k ochraně peněz daňových poplatníků a k vynucení právní spravedlnosti v některých členských zemích.

Další německý europoslanec Sergey Lagodinsky za Zelené si myslí, že rozhodujícím faktorem pro úspěch evropské prokuratury bude její nezávislost. Zároveň ale upozorňuje na možné nebezpečí během harmonizace trestního stíhání na úrovni Unie a jednotlivých členských států.

„Stejně jako v případě aplikace unijního práva do národních systémů musí být zachovány ústavní normy členských zemí,“ cituje Lagodinského rakouský deník Wiener Zeitung.

Politici, kteří chtějí vést Německo, se opět nestarají o voliče na východě země. Čína dál uvolňuje přísnou populační politiku. Varianty koronaviru nově ponesou označení podle písmen řecké abecedy. A kauzy špatného zacházení s žadateli o azyl přitáhly pozornost na japonský přístup k imigraci.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Jakub Rerich.