Euro nikomu nepomohlo, naopak vyvolalo velkou ekonomickou krizi, tvrdí ekonom Kohout

22. květen 2019

Nastal už čas pro euro? I to je jedna z otázek, které se řeší před volbami do Evropského parlamentu. Česko se k přijetí evropské měny zavázalo při vstupu do Unie, a to po splnění tzv. konvergenčních kritérií. Pevné datum ale stanoveno nebylo.

„Jsme jedna z nejotevřenějších ekonomik na světě. Živí nás export a 84 % z něj končí na trzích Evropské unie a velká část v eurozóně. A kurzové výkyvy jsou pro exportéry nepříjemné,“ obhajuje přijetí eura viceprezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Radek Špicar.

Zavedení eura by bylo výhodné i pro občany, protože by se jim nemohlo stát, že jim Česká národní banka přes noc znehodnotí úspory a zdraží dovolené v Chorvatsku.
Radek Špicar

Připouští, že reprezentuje velké a exportně orientované firmy, zároveň ale zdůrazňuje, že export Česko živí. Špicar také uvádí příklad Slovenska, kde je euro velmi populární i mezi obyčejnými lidmi.

Větší integrace povede k erozi Unie, varuje Topolánek. Je nezbytná, přijměme euro, reaguje Špidla

Expremiéři Mirek Topolánek a Vladimír Špidla

Přesně před 15 lety Česko vstoupilo do Evropské unie. Naplnila se tehdejší očekávání, anebo je nedůvěra vůči evropským institucím oprávněná? Téma Pro a proti Veroniky Sedláčkové.

„Euro je ‚jen‘ měna. Z žádného státu neudělá stát bohatý ani stát chudý. To, jestli jste úspěšná, nebo neúspěšná ekonomika, záleží na vaší hospodářské politice. Euro jen zvýrazní to, co už jste,“ dodává s tím, že Česko by patřilo spíše k zemím jako je Německo, kterým přijetí eura pomohlo, na rozdíl třeba od Řecka, které prý v eurozóně nemá co dělat.

Exportéři mají podle Špicara strach z odchodu Velké Británie, která byla těžkou vahou mimo eurozónu. „Obáváme se, že se rozhodovací centrum Evropské unie, kde se bude rozhodovat o její budoucí podobě, se bude přesouvat do eurozóny,“ uvádí s tím, že v takovém případě by v ní Česko mělo být také.

Koruna je výhodnější

Podle ekonoma Pavla Kohouta ovšem euro fakticky nepomohlo žádnému ze států, který ho přijal. V řadě zemí prý naopak propukla finanční krize způsobená předčasným přijetím eura. „Kromě notoricky známého Řecka je to Itálie, Španělsko, Irsko a také třeba Finsko, kterému euro vůbec nepomohlo,“ tvrdí.

Korunu je výhodné mít proto, že může přizpůsobit kurz podle podmínek trhu – jaká je nabídka a poptávka, jaká je makroekonomická situace. To u eura nelze, na což doplatilo například Irsko nebo Finsko.
Pavel Kohout

„Velká krize byla způsobena nadměrnou expanzí úvěrů kvůli měnové politice Evropské centrální banky. Irsko se dostalo na hranu bankrotu jen proto, že irské banky mohly čerpat levné eurové úvěry. Sousední Velká Británie sice také zažila finanční krizi, ale dokázala to ustát, na rozdíl od Irska, které muselo žadonit o pomoc,“ vysvětluje Kohout.

Žádná jiná země neměla z členství v EU takový prospěch jako Česko, myslí si eurokomisař Verheugen

Günter Verheugen

Česká republika, spolu s devíti dalšími státy střední a východní Evropy, vstoupila do Evropské unie 1. května 2004. Klíčovou osobou byl tehdejší eurokomisař Günter Verheugen. Nepozoruji, že by si nějaký rozumný Čech myslel, že vstup do EU byla chyba, řekl v Interview Plus.

„Vývoj slovenské ekonomiky je velmi podobný té české, euro nic nenastartovalo. Pokud se podíváme na sousední Polsko, které rovněž nemá euro, tak tam je hospodářský růst a vůbec všechna čísla ještě lepší než na Slovensku,“ odmítá Špicarův argument.

Kohout uznává, že přijetí eura by díky odstranění kurzových výkyvů pomohlo exportérům, ti ale tvoří jen část české ekonomiky.

Nedomnívá se ani, že by vstup do eurozóny Česku umožnil lépe prosazovat své zájmy, a to s poukazem na to, že se to nedaří ani dnes.

autoři: Věra Štechrová , ert
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.