Estonsko a Lotyšsko budují plot na hranicích s Ruskem
Bezpečnostní obavy vyvolaly vznik nových plotů na hranicích Evropské unie s Ruskem, píše bruselský on-line deník EU Observer. Estonsko a Lotyšsko k výstavbě plotu zčásti přiměl loňský únos estonského zpravodajce.
Estonská bariéra z ostnatého drátu se má v určitých bodech pozemní hranice s Ruskem, dlouhé 136 kilometrů, tyčit do výšky dvou a půl metru.
Estonské ministerstvo vnitra webovému deníku potvrdilo, že bariéra povede podél celé hranice s výjimkou mokřadů, a v jezerech a řekách budou bóje, které mají varovat lodě.
Lotyšsko, jehož hranice s Ruskem měří 214 kilometrů, buduje plot kolem svých hraničních přechodů, uvádí EU Observer.
Oba pobaltské státy kácí stromy a odstraňují další překážky v pruhu širokém 10 až 12 metrů na své straně hranic, aby pohraničníkům usnadnily ostrahu. Modernizují i své technické vybavení.
Estonské ministerstvo potvrdilo, že bude hranice sledovat pomocí bezpilotních letounů, senzorů, radarů a kamer, a Lotyšsko nahrazuje staré vybavení nejmodernějšími přístroji.
Oba projekty začaly před několika měsíci a budou dokončeny v roce 2018. Estonsko vydá na svůj plot 71 milionů eur a Lotyšsko 20 milionů.
Také Polsko v dubnu oznámilo, že investuje 3,5 milionu eur do supermoderních hlídacích věží na 200kilometrových hranicích s ruskou enklávou Kaliningrad.
Litva se zatím k výstavbě plotů nepřipojí. Estonsko se do ní pustilo, přestože ruští poslanci dodnes neratifikovali bilaterální pohraniční smlouvu.
Obě země se už 20 let nemohou shodnout na její preambuli, ve které stojí, že Estonsko nepřestalo být státem ani po anexi Sovětským svazem v roce 1918.
Ruská rozvědka unesla loni v srpnu z estonské strany hranic bezpečnostního důstojníka Estona Kohvera. Před dvěma týdny ho ruský soud poslal za údajnou špionáž na 15 let do vězení.
Oficiálně nemá tento incident s výstavbou hraničního plotu nic společného a bariéra má prý zabránit pašování zboží a lidí. Lotyšsko zase tvrdí, že ji buduje proti ilegálním běžencům, hlavně Vietnamcům, a pašerákům tabáku a alkoholu.
Incident s Kohverem však svůj podíl na rozhodnutí má, ujistil EU Observer estonský politik a bývalý šéf zpravodajských služeb Eerik Kross. Podle něj panují obavy, že by Rusové mohli Kohverův únos zopakovat.
Lotyšsko vysvětluje, že příčinou vlny Vietnamců přicházejících z Ruska do Evropské unie je ztráta práce poté, co Moskva zasáhla proti ilegálním dělníkům.
Lotyšská pohraniční stráž zadržela v prvních osmi měsících letošního roku 220 Vietnamců. 70 z nich požádalo v Lotyšsku o azyl a 147 bylo vyhoštěno. Vloni bylo zadrženo jen 98 Vietnamců, z nichž o azyl požádalo 11.
Vyhoštění stálo zemi více než 1000 eur na osobu za letenku do Hanoje. Lotyšské zdroje tvrdí, že Vietnamce do země pašují mezinárodní gangy. Při jednom zátahu byli zadrženi estonští, lotyšští, polští, ruští a také čeští pašeráci, vysvětluje EU Observer.
Zpracováno ze zahraničního tisku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
