Mocenský boj v Íránu. Prezident chce mluvit o uvolnění sankcí, revoluční gardy se nevzdávají Hormuzu
Americko-íránská mírová jednání ohrožuje mocenský boj v Teheránu. Tamější politici požadují uvolnění miliard dolarů zmrazených v rámci protiíránských sankcí, zatímco armádní zastánci tvrdé linie chtějí získat kontrolu nad Hormuzským průlivem. První skupina má v čele prezidenta Masúda Pezeškjána, tu druhou vedou Islámské revoluční gardy. Americkému deníku Wall Street Journal to řekli představitelé obeznámení s průběhem jednání.
Revoluční gardy oznámily, že jestli nezískají záruky, že Írán bude mít nad Hormuzským průlivem výhradní kontrolu, opět ho uzavřou. Rovněž požadují, aby Spojené státy přestaly prosazovat námořní trasu přes jižní část průlivu v blízkosti Ománu.
Hormuzský průliv je pro íránskou armádu nejúčinnější způsob, jak si udržet vedoucí pozici v rozhovorech. Názorové rozpory v Íránu však ukazují, že řada otázek stále není vyřešena a dohoda o mnohem složitějších problémech, například o íránském jaderném programu, je v nedohlednu.
Čtěte také
Teherán podle mluvčího ministerstva zahraničí Esmáila Bagháího očekává, že z celkových 12 miliard dolarů íránských prostředků zadržovaných v Kataru bude Íránu vrácena polovina. Íránská ekonomika naléhavě potřebuje peníze. V zemi sílí inflace způsobená dlouholetými sankcemi i americko-izraelským bombardováním a blokádou.
Pezeškjána, který byl před dvěma lety zvolen díky slibu oživit hospodářství a podpořit spolupráci se Západem, oslabují silnější Islámské revoluční gardy.
Podle Američanů však bude uvolnění peněz záviset na tom, jak se bude Írán chovat a zda ponechá Hormuzský průliv otevřený. Tato volná námořní trasa je nejdůležitějším prvkem americko-íránského memoranda o porozumění ze začátku června.
Až 40 miliard dolarů z poplatků
Revoluční gardy považují Hormuzský průliv za svou zásadní výhodu. Chtějí zavést mechanismus vybírání poplatků za jeho proplutí, údajně aby pokryly náklady na bezpečnost a ochranu životního prostředí. Podle íránských představitelů by tyto platby mohly vynést až 40 miliard dolarů ročně.
Poradci a vyjednavači Revolučních gard dokonce tvrdí, že kontrola nad průlivem je důležitější než uvolnění zmrazených peněz, které mají být podle Washingtonu použity na humanitární účely.
Čtěte také
Írán minulý týden zaútočil na loď s dvěma miliony barelů ropy z Kataru, která proplouvala ománskými vodami. Katar je důležitým prostředníkem americko-íránských jednání, a Revoluční gardy tak ukázaly, že jsou ochotny riskovat i zhroucení mírových rozhovorů, jestli průliv nezůstane pod jejich kontrolou.
Američané reagovali útokem na zbraně, které Teherán používá k atakům na plavidla, a jednání s Íránem naplánované na minulý víkend ve Švýcarsku se tak nekonalo.
Obě strany se pak dohodly, že útoky zastaví a obnoví rozhovory, ale Revoluční gardy začaly vzápětí znovu vyhrožovat proplouvajícím lodím s tím, že se přes průliv nedostanou bez souhlasu gardistů. Tuto nesmlouvavou taktiku podpořila i řada vlivných íránských duchovních.
Část členů íránské Rady expertů, která většinou podporuje názor nejvyššího duchovního vůdce, dokonce sdělila vyjednavačům, že průliv by měl zůstat uzavřený, dokud Izrael nepřestane útočit na Libanon.
Postoj zastánců tvrdé linie přiměl Pezeškjána, aby navštívil vysoké duchovní v Qomu, hlavním středisku náboženského vzdělání. Ajatolláhovi Šubajrímu Zandžánímu, jednomu z nejvýznamnějších duchovních v zemi, vylíčil, jaké výhody přinese Íránu uvolnění šesti miliard dolarů z Kataru.
Čtěte také
Řekl mu také, že mírová dohoda má podporu nejvyššího duchovního vůdce Modžtaby Chameneího, a postěžoval si, že různé frakce v zemi i v zahraničí se snaží narušit diplomatický proces.
Chameneí, který se ujal nejvyšší funkce po atentátu na svého otce, má k mírové dohodě nejednoznačný postoj. Původně ji neschvaloval, ale nakonec Pezeškjánovi povolil, aby o ní dál jednal, shrnuje složitou situaci v Íránu Wall Street Journal.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Rusko ztrácí kontrolu nad Krymem a bez něj prohraje válku. Bělorusko se chystá zapojit do války na Ukrajině. Nový maďarský premiér demontuje Orbánův systém. Za extrémní vedra mohou uhlíkové emise.
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
