Ukrajina láká do armády zahraniční žoldáky. Bojuje za ni i prapor Bolívar složený z Jihoameričanů
Úřad ukrajinského prezidenta a ministerstvo obrany vyhlásily v polovině června dlouho očekávanou reformu ukrajinské armády, která by měla vyřešit především dlouhodobý nedostatek bojeschopného mužstva. Jejím nejambicióznějším aspektem je možnost verbování dobrovolníků ze zahraničí, píše francouzský deník Le Monde.
Podle ukrajinského ministra obrany Michaila Fjodorova by počet cizinců v armádě měl v dlouhodobé perspektivě dosáhnout 30 až 50 procent příslušníků pěchoty a útočných jednotek.
O tom, že se nejedná jen o vzdálené cíle, svědčí mimo jiné i španělsky mluvící prapor ukrajinské armády Bolívar. Ten má dnes 300 mužů, z nichž 50 prochází výcvikem. Všichni jsou nájemní vojáci, většinou u Kolumbie, Chile, Brazílie, Venezuely, Španělska, Portugalska a Spojených států.
Bolívar a Glock
Počátek historie praporu je spojený s invazí Ruska na Ukrajinu v roce 2022. José David Chaparro, venezuelský emigrant, který žil od roku 1989 v Moskvě a Kyjevě, tehdy založil dobrovolnickou jednotku v rámci Mezinárodní legie teritoriální obrany. To byl útvar zahraničních vojáků, kteří z vlastní vůle přijeli na pomoc Ukrajině.
Čtěte také
Chapparo jako politický exulant a kritik Nicoláse Madura i jeho kubánských kmotrů odmítal spojenectví mezi Moskvou a Caracasem i přítomnost žoldáků z Wagnerovy skupiny na území Venezuely. Zapojil se do boje po boku Ukrajinců, zvolil si vojenskou přezdívku Bolívar a jménem tohoto venezuelského revolucionáře nazval i svou jednotku.
Jeden z jeho mužů, chilský voják, který si zvolil vojenskou přezdívku Glock, má dojem, že zvolil dobře a že je na svém místě. Už v dětství snil o vojenské kariéře, jako mladík prošel několika soukromými vojenskými společnostmi a dva roky si odsloužil v chilské národní armádě. Dnes je mu jednadvacet let a chce přispět k záchraně Ukrajiny a Evropy.
Čtěte také
Zatímco Mezinárodní legie fungovala až do svého rozpuštění na konci roku 2025 jen s velkými obtížemi, nejlepší zahraniční bojovníci byli v prvních letech konfliktu přijímáni do řad ukrajinské vojenské rozvědky, kterou v té době řídil dnešní šéf administrativy prezidenta Zelenského Kirill Budanov.
Také jednotka Bolívar přešla v roce 2024 pod velení vojenské rozvědky a stala se jejím prvním zahraničním praporem. Předchozí dobrá pověst umožnila jejímu veliteli nalákat desítky profesionálních vojáků z Latinské Ameriky. V roce 2025 byl prapor Bolívar znovu přeřazen – tentokrát k útvaru Alfa spadajícímu pod SBU – ukrajinskou vnitřní tajnou službu.
„S Alfou není náš prapor nijak omezený, pokud jde o podporu, prostředky a výzbroj,“ pochvaluje si plukovník, který stojí v jeho čele již pátým rokem.
„Rád bych tu založil rodinu“
Chapparo zpochybňuje zjednodušený obrázek, podle nějž by měli být všichni vojáci z Latinské Ameriky obyčejní žoldáci, kterým jde jen o peníze. Plat, který dosahuje 3800 eur, je podle něj jistě také důležitý, ale u mnohých prý převládají jiné motivy.
„Někteří skutečně přicházejí, aby mohli posílat peníze svým rodinám. Ale je tu i řada starých zkušených vojáků příliš závislých na adrenalinu, než aby se vrátili do civilního života,“ dodává.
Čtěte také
To se prý týká především některých Kolumbijců, kteří si doma prošli občanskou válkou. Pak jsou podle něj v praporu i tací, kteří „milují Ukrajinu a nenávidí Rusko“. K této kategorii se řadí voják s přezdívkou Glock.
„S mou vojenskou zkušeností jsem mohl jako řada mých přátel odjet do Afriky, pracovat pro soukromé vojenské organizace a brát pětkrát víc než tady. Ale na Ukrajině mám cíl, cítím, že jsem tu užitečný, a tak se spokojuji s normálním platem,“ vysvětluje legionář z Chile.
Jako svůj cíl vidí zachránit Ukrajinu a zabránit tomu, aby Rusko rozšířilo válku do dalších evropských zemí. Ostatně nájemným vojákem nechce zůstat do konce života:
„Pokud tuto válku přežiju, moc rád bych si tu koupil kousek země a založil si na Ukrajině rodinu,“ vysvětluje Glock v závěru reportáže francouzského deníku Le Monde.
Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Spor prezidentů Karola Nawrockého a Volodymyra Zelenského může pohřbít bratrské vztahy Polska a Ukrajiny. Proč Ukrajina přitvrzuje ve vztazích s Běloruskem? Bývalý ruský politický vězeň Ilja Jašin založil v exilu politickou stranu. A proč Bulharsko blokuje uvalení sankcí na patriarchu Kirilla
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
