Solární panely na Sahaře, větrníky na Blízkém východě? Evropa potřebuje další zelenou energii

Solární elektrárny v saharské poušti a větrné parky na pobřeží Středozemního moře by podle představ komise měly vyrábět elektřinu, která by se pomocí vysokonapěťových podmořských kabelů přenášela do evropské energetické sítě. Evropská unie by tak mohla část dovážených fosilních paliv nahradit čistou energií ze svého jižního sousedství.

Čtěte také

Klimatickou politiku EU ničí krátkodobé myšlení, varuje expertka. „Zjednodušování je potřeba,“ míní eurokomisařka

„Účet za dovoz fosilních paliv se za posledních sto dní zvýšil o více než 47 miliard eur, aniž by ale přibyla jediná molekula energie navíc,“ obhajuje plány iniciativy eurokomisař pro energetiku Dan Jørgensen.

Evropská komise doufá, že veřejné peníze přilákají také soukromé investory. Do roku 2035 by projekt mohl podpořit vznik nejméně 15  gigawattů nových kapacit obnovitelných zdrojů energie a vytvořit více než 100 tisíc pracovních míst.

Bez fosilních paliv

Iniciativa přichází v době, kdy Evropa čelí nestabilitě na globálních trzích s energiemi – nejnověji v důsledku války na Blízkém východě. Jørgensen tuto iniciativu přímo spojil s touto krizí a argumentoval, že nedávné události opět odhalily rizika spojená se závislostí na fosilních palivech.

Čtěte také

„Máme hezky našlápnuto.“ Češi objevují sdílení elektřiny, vznikají i komunitní větrníky

Podle Bruselu mají severní Afrika a Blízký východ potenciál v oblasti obnovitelných zdrojů energie ve výši přibližně 2 300 gigawattů, což je více než dvojnásobek současné instalované kapacity sedmadvacítky. Solární a větrná energie se tam navíc podle odhadů Komise dá vyrábět o 30 až 40 procent levněji než v Evropě.

Plán ale může narazit na možné překážky. Evropská komise odhaduje, že plné využití potenciálu obnovitelných zdrojů v regionu by vyžadovalo investice přesahující 100 miliard eur. Zvažovaných 25 miliard v podobě investic, které chce Brusel do roku 2035 mobilizovat, proto představuje spíše počáteční krok.

Předchozí pokusy

Evropská unie navíc nevstupuje na úplně neprobádané území. Už před více než deseti lety vzbudil velká očekávání projekt Desertec. Také ten měl pro evropské odběratele využívat solární energii ze severní Afriky.

Čtěte také

iROZHLAS

Havlíček: Energetiku nemůže jako za minulé vlády určovat životní prostředí. Jurečka byl zlobbovaný

Plán ale nakonec ztroskotal na politické nestabilitě, složitém financování a vysokých nákladech na infrastrukturu. Podobně skončil například i australský projekt Sun Cable, který měl pomocí podmořského kabelu dodávat elektřinu ze solárních elektráren do Singapuru.

Komise proto doufá, že tentokrát dokáže porodní bolesti nového projektu překonat nová investiční platforma T-MED, která by měla být spuštěna v září. Ta bude mít za úkol propojit vlády, rozvojové banky, investory a firmy připravující energetické projekty.

Brusel chce také tlačit na partnerské země, aby zjednodušily povolovací procesy, usnadnily připojování nových zdrojů k síti a vytvořily příznivější podmínky pro investory, uzavírá zpravodajský server Politico.

Poslechněte si celý Svět ve 20 minutách. Proč většina Britů považuje Brexit za chybu, ale návrat do Unie nechce. Nejlidnatější země světa stárne. Porodnost v Indii klesla pod hranici prosté reprodukce. Proč Peking a Moskva soupeří o přízeň Kim Čong-una?Předměstí libanonského Bejrútu se stalo rukojmím nekončící války.