Bitva u Hradce Králové 1866. Největší bitva v českých zemích, která otevřela cestu ke sjednocení Německa

Bitva u Hradce Králové byla součástí a zároveň zásadním střetem prusko-rakouské války v roce 1866, ve které proti sobě stálo rakouské císařství, kterému vládl František Josef I. a pruské království v čele s králem Vilémem I.

Čtěte také

Ve vojenském kabátě pod císařským praporem. Deník Ladislava Prokopa popisuje hrůzy války roku 1866

Jak v pořadu Historie Plus vysvětluje historička Nicolle Šťastná, předmětem této války byl spor o charakter Německého spolku, přesněji řečeno o jeho ovládnutí. Německý spolek byla konfederace německojazyčných zemí včetně habsburské monarchie vzniklá v roce 1815 po napoleonských válkách jako nástupce Svaté říše římské.

Zatímco Rakousko vidělo spolek jako konfederaci sobě rovných států, Prusko se chtělo stát hegemonem spolku. A nejen to. Pruským cílem bylo sjednocení všech německých zemí.

Původně se uvažovalo o takzvané velkoněmecké variantě, která do jednotného německého státu zahrnovala i Rakousko. Nakonec byla zvolena maloněmecká varianta bez národnostně smíšené habsburské monarchie.

„Důležitým přelomem byl rok 1862, kdy se předsedou pruské vlády stal Otto von Bismarck. Ten prosazoval sjednocení železem a krví,“ zdůrazňuje historička Šťastná. Bismarck tím myslel, že ke sjednocení povede válečná, nikoli diplomatická cesta.

Nová puška zadovka

K rozpoutání války s Rakouskem posloužila jako záminka situace kolem Šlesvicka a Holštýnska. Zemí na severu dnešního Německa, které Rakušané a Němci společně dobyli na Dánsku. Správu těchto území si rozdělili, ovšem Prusové si brousili zuby na celé území.

Čtěte také

Bitva roku 1866 u Hradce Králové byla důležitým mezníkem při sjednocení Německa a vzniku císařství

Prusko-rakouská války, která vypukla v roce 1866, se odehrávala prakticky jen na území českého království. „Prusové provedli doslova Blitzkrieg,“ vypráví Zdeněk Munzar z Vojenského historického ústavu. Na začátku června okupovali Holštýnsko a během pár dní byli v Čechách.

S Rakušany svedli několik vítězných bitev, kde si mohla císařská armáda ověřit, jakou taktiku použít proti pruským vojákům vyzbrojeným novou puškou – zadovkou. Dne 3. července došlo k rozhodující bitvě, kde Rakušané nedokázali uplatnit své zkušenosti a prohráli.

O tom, co bitva přinesla a jak probíhala, si poslechněte Historii Plus.