Putinův strach může být nástroj tajných služeb, jak ho dostat pod kontrolu, soudí analytik Votápek
V Rusku není dost benzínu a ukrajinské drony dál ničí rafinerie. Internet úřady vypínají, nákupy potravin jsou dražší a prezident Vladimir Putin posiluje svou osobní ochranku. V ochrance dnes zaměstnává 80 tísíc lidí. „Patrně má dojem, že je ohrožen. Otázka je, proč to tak je, a na to jsou různé teorie,“ říká v Osobnosti Plus Vladimír Votápek,bývalý diplomat, analytik a znalec Ruska, kde řadu let žil.
„Objektivně je Putin ohrožen více, protože na ně mají Ukrajinci docela žízeň,“ nastiňuje Votápek.
„Druhá varianta, která je zajímavá a kterou minimálně někteří komentátoři říkají, je, že to je naopak hra tajných služeb, která se snaží Vladimira Vladimiroviče přesvědčit o tom, že je ohrožen, aby ho dostaly více pod vlastní kontrolu. Protože úplně nejvíc ochráníte člověka, když ho zabetonujete v nukleárním krytu.“
Čtěte také
Tím by posílily vlastní vliv a převzaly značnou část rozhodovacích procesů na sebe. Inspirací by pro ně mohlo být fungování Islámských revolučních gard v Íránu, které se aktuálně nejspíše rovněž řídí samy.
O Putinovi je navíc známo, že už ho vládnutí nebaví, proto by bylo snazší od velení odstřihnout, soudí Votápek. „Putin nemá potřebu do toho neustále zasahovat. Informace, že je unavený svým vládnutím, tu byla už dávno před válkou, ale jednou si sedl na tygra, tak nemůže slézt,“ míní a pokračuje:
„Svým způsobem je profesionál, tak ví, co se od něj očekává. Samozřejmě nemůže říct, že byl omyl napadnout Ukrajinu a rozpoutat zločinnou agresivní válku, ale může za měsíc nebo za rok prohlásit, že vyhráli, protože ubránili Rusko před zlým NATO. A sociologické průzkumy říkají, že to údajně 80 procent ruské veřejnosti silně uvítá.“
Jakkoliv jsou ruská data o veřejném mínění nespolehlivá, protože označení žádoucí odpovědi v průzkumech je často podmíněno hrozbou represí, sílící obavy Rusů potvrzují i ukrajinské ankety. Z jejich výsledků vyplývá, že pokračování konfliktu ruskou společnost aktuálně znepokojuje více než prohlubující se ekonomické problémy.
Přežití závislé na loajálních strukturách
Aktuální společenská atmosféra i situace, v jaké se teď ruský vládce ocitá, vyvolává v západních médiích představu, že je Vladimir Putin v úzkých, a úvahy o tom, jaká bude jeho budoucnost ve chvíli, kdy válka skončí.
Čtěte také
„Velmi záleží, zda se mu podaří udržet loajalitu jednak silových struktur, především tajných služeb, a za druhé silných oligarchů,“ předpokládá Votápek a pokračuje:
„Pokud si loajalitu udrží, tak to pravděpodobně přežije. Putin je hlava diktátorského režimu a jediným úkolem takového režimu je udržet sám sebe. Vládce tam není proto, aby se lidé měli dobře, aby byli vzdělanější, aby byli konkurenceschopnější, aby kvetly kytičky. Jediný smysl jeho existence je udržet se další měsíc, rok nebo další pětiletku. A to se mu zatím daří.“
V ruské společnosti se ale úvahy o poválečném vývoji vůbec neobjevují. Obavy tam nepanují ani z návratu vojáků, často frustrovaných a psychicky labilních, nebo z rozkolu ekonomiky po poklesu armádní poptávky.
„Změna to bude jistě velká, ale nemusí být ze dne na den – naopak,“ avizuje Votápek a vysvětluje:
Čtěte také
„Za prvé vojáci se nevrátí hned, mohou je pouštět postupně, nebo je umisťovat posádek mimo velká centra, takže ten přechod nemusí být dramatický. Určitě se najde někdo, kdo se vrátí domů a sní sousedku nebo pozabíjí mladé v místním klubu, protože on bojoval a oni nemuseli. Ale nemyslím si, že to bude tolik, aby to destabilizovalo celou společnost. Zadruhé ani zbrojní výroba nebude zastavena hned, určitě nejdřív budou chtít zaplnit sklad.“
Někteří odborníci proto v reakci na ukončení konfliktu a vyhlášení vítězství očekávají značný nárůst Putinovy popularity. Podle odhadů by mohl být dokonce natolik významný, aby dosavadnímu prezidentovi zaručil takový počet hlasů v podzimních volbách, že by pro vítězství ani nebylo zapotřebí manipulovat s výsledky, dodává znalec Ruska.
Jak se v Rusku získávají sociologická data? Bojí se běžní Rusové víc Putina, nebo konce Putina? A kdo je v Rusku nositelem imperiálního snu? Dozvíte se v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
