Emisní povolenky fungují, teplárny rychle přecházejí na nízkoemisní zdroje, pochvaluje si ministr Hladík
Energetika a teplárenství patří k největším zdrojům emisí skleníkových plynů v Česku. Jen samotné teplárny jich vyprodukují skoro stejně jako celá automobilová doprava. „Zhruba polovina tepláren stále spaluje uhlí, ale mílovými kroky v řádu jednotek let od něj odchází a v roce 2030 už se uhlí spalovat nebude, protože se to ani nevyplatí,“ slibuje ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL).
Klimaticky šetrnější provoz mají zajistit investice v objemu zhruba 70 miliard korun z Modernizačního fondu a dalších 20 miliard v programu HEAT. Jedním z podpořených projektů má být i transformace uhelné elektrárny Mělník, která zásobuje teplem hlavní město a uhlí by zde měl nahradit plyn, popřípadě spalování biomasy či odpadů.
Čtěte také
„Je to technologický skok, dochází k opravdu velké modernizaci těchto tepláren. Většina z nich je ve městech, která je postupně obrostla. Špinavý kouřící komín nechce mít uvnitř města nikdo, proto modernizace postupuje poměrně rychle,“ uvádí ministr, podle kterého dává i z hlediska energetické bezpečnosti smysl rozložit výrobu tepla na více technologií.
Veškeré finanční prostředky na modernizaci pochází z evropských emisních povolenek, které se přitom stávají kontroverzním politickým tématem a vymezovala se proti nim řada kandidátů v nedávných volbách do Evropského parlamentu.
„Do značné míry jde o nepochopení toho principu. Obnovitelné zdroje žádnou emisní povolenku neplatí, což zajišťuje jejich podporu. A v případě teplárenství vidíme, jak rychle to zafungovalo, protože během deseti let dokážeme odejít od masivního využívání uhlí k čistým a nízkoemisním technologiím,“ zdůrazňuje Hladík.
Modernizovat a nespotřebovávat
Tuzemské teplárenství do budoucna nadále počítá i se zemním plynem a vláda podle ministra učinila zásadní kroky pro to, aby ho byl v Česku dostatek.
„Koupili jsme distribuční síť a zásobníky, máme podíl v terminále na zkapalněný zemní plyn. Jednoznačně deklaruji, že plynu bude dostatek pro teplárenství, průmysl i domácnosti. Za poslední dva roky jsme udělali to, co nám odborníci říkali, že se nedá udělat za deset let,“ tvrdí Hladík.
Čtěte také
Díky způsobu financování by se modernizace neměla promítnout do ceny tepla, kterou bude primárně určovat cena dané komodity. I z tohoto důvodu je třeba budovat kombinované zdroje.
Hladík také vyzdvihuje výhody velkých tepelných zdrojů, které jsou šetrnější vůči životnímu prostředí a lze je lépe kontrolovat než stovky a tisíce menších. Důležité jsou ale také investice do rozvodové sítě či zateplování domů.
„Zcela jednoznačně nejdůležitější aspekt je snížení spotřeby, to znamená zateplit, modernizovat domy takovým způsobem, aby nespotřebovávaly příliš energie. Je to soustava opatření, která je potřeba dělat,“ uzavírá.
Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.
Související
-
Konec uhlí do roku 2033 hrozí nedostatkem elektřiny, říká Brabec. Termín je realistický, míní Hladík
Můžeme se od fosilních paliv bez rizika odklonit do roku 2033, jak předpokládají ministři v právě dokončované energetické koncepci státu?
-
Z plynovodů se stanou vodíkovody. První je v plánu už za šest let
„Vodík je bezbarvý lehký plyn, který má v sobě poměrně velké množství energie,“ říká Martin Paidar z VŠCHT Praha. Budeme jezdít na vodík, nebo jím třeba nabíjet mobily?
-
Zmocněnec Bartuška: Green Deal nikdo nepohřbí, jen ho naplní trochu jiným obsahem
Ptát se, jestli máme peníze, abychom postavili čtyři nové jaderné bloky, je „úplně mimo“, říká zvláštní zmocněnec pro energetickou bezpečnost Václav Bartuška.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka