Z plynovodů se stanou vodíkovody. První je v plánu už za šest let

26. červen 2024

„Vodík, jak vždy říkám, je bezbarvý lehký plyn, který má v sobě poměrně velké množství energie,“ říká Martin Paidar z Vysoké školy chemicko-technologické v Praze a také místopředseda České vodíkové technologické platformy HYTEP.

„Vodíkem jde pohánět auta. V době, kdy nebudeme mít elektřinu z obnovitelných zdrojů a použiji vodík, tak v něm mohu mít energii ,uschovanou‘,“ doplňuje.

Čtěte také

„Správně se říká, že vodík je energetický vektor. To znamená, že nám umožňuje si jeho energii ,schovat‘ a použít, až budeme potřebovat. To je zásadní rozdíl proti běžné elektrické soustavě, protože stále neumíme elektrickou energií dobře skladovat,“ vysvětluje Paidar.

Vodík už chemický průmysl samozřejmě běžně používá, nejvíc v rafineriích. „V Litvínově, kde je naše největší rafinerie, se používá pro  tzv. krakování ropy. Ropné zbytky jsou rozbíjeny na menší řetězce, ze kterých následně vzniká benzín, který si koupíte na čerpací stanici.“

„A z těžkých ropných zbytků – to je pro chemičku nevyužitelný odpad – se vyrábí vodík. Bohužel, při takové výrobě vodíku se vyprodukuje poměrně velká stopa CO2. I proto je tato výroba stále považována za neekologickou,“ dodává v pořadu Zaostřeno Paidar. Jde už ale vyrábět i bezemisně, i když zatím hlavně v laboratořích.

Němci už mají i strategii

Německá vodíková strategie předpokládá, že 50 až 70 procent místní poptávky po vodíku bude pocházet z dovozu, podobně by to mohlo být i u nás. Důležité tak bude zřízení potrubních koridorů do evropských zemí s dobrými podmínkami pro výrobu vodíku, jako jsou v Dánsku, Španělsku a Švédsku.

Čtěte také

Některé současné tranzitní plynovody by už zhruba za šest let mohly být připravené na to, aby v nich proudil stoprocentní vodík. A mohl by to být vodík vyrobený v Německu, anebo naopak ten, který tam bude směřovat.

Český stát i proto už loni koupil společnost NET4GAS, která u nás provozuje tranzitní plynovody. Vedoucím strategie je Michal Slabý a tvrdí, že budoucí vodíkovody by mohly vést stávajícími plynovody.

„Soustava teď přepravuje zemní plyn a má dobrý předpoklad, aby alespoň část mohla být konvertovaná na vodík. Infrastruktura je koncipovaná do ,trojúhelníku‘, kdy propojuje Česko a Slovensko, Česko a Německo a Česko a Bavorsko. Jsou tam dva vstupní a výstupní body s Německem.“

Čtěte také

„Aktuální vize pro rok 2030 je, že bychom chtěli vyčlenit na vodík jeden plynovod, který propojuje Horu sv. Kateřiny v Krušných horách s bodem Rozvadov, což je blízko předací stanice Whitehouse do Německa. A vůbec severní větev, která propojí hranici na severu s Německem a na jihu nebo na jihovýchodě se Slovenskem,“ popisuje Slabý.

Jak daleko jsme od řešení levné a ekologické výroby vodíku? Jak by mohl fungovat celoevropský respektive celosvětový trh? Poslechněte si celé Zaostřeno, které Jana Karasová točila v Praze i Berlíně.

autoři: Jana Karasová , lup
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.