Emil Artur Longen svůj talent utopil v alkoholu. Byl ale první, kdo na scénu přivedl Švejka a Lenina
V roce 1936 zemřel český divadelník Emil Artur Longen. Muž, který pro Vlastu Buriana vymyslel přezdívku „král komiků“ a který jako první uvedl na divadelní prkna Osudy dobrého vojáka Švejka od Jaroslava Haška. Jinak ale byl Longen nezvladatelná osobnost se závislostí na alkoholu. Co přinesl českému divadlu? (Vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2021.)
„Zatracené peníze! Čím dál víc nenávidím kapitalismus, který už ubil tolik dobrých lidí, aby pomohl největším blbcům!“ rozčiluje se literární postava, herec Alfred Hauten v románu Herečka, vydaném v roce 1928.
Narážkami na „buržoazii“ je knížka prošpikována. Pokud byste ale v jejím autorovi čekali kovaného komunistu, budete zklamáni. Knížku napsal – a postavu Hautena sobě samému přisoudil – jeden z legendárních pražských bohémů, možná renesanční, ale především těžko zvladatelná osobnost, skvělý kumpán na nočních tazích, Emil Artur Longen (1885–1936).
Je neuvěřitelné, kolika talenty byl obdarován a co všechno dokázal utopit v alkoholu. Komik, kabaretiér, režisér, dramatik, malíř. Bez Longena by se nikdy nestal Vlasta Burian filmovou hvězdou a „králem komiků“, což bylo označení, které pro něj vymyslel právě Longen. Burianovi napsal i scénáře mimořádně úspěšných filmů C. k. polní maršálek, Funebrák, Anton Špelec ostrostřelec nebo Nezlobte dědečka.
Švejk poprvé na scéně
Ve vlastním divadle s názvem Revoluční scéna Longen poprvé dramatizoval Haškovy Osudy dobrého vojáka Švejka. Longen byl asi jediným člověkem, kterému se podařilo spojit do jednoho souboru ve vlastním kabaretu Bum tehdy nejvýznamnější komiky: Ference Futuristu, Vlastu Buriana, Sašu Rašilova a Emana Fialu.
Takové „nahuštění“ hvězd na jednom místě nakonec vedlo po třech měsících k rozpadu souboru. Herci spolu nedokázali komunikovat.
Už jen perličkou je, že Longen na počátku 20. let uvedl hru Dáma a vrah, ve které se poprvé na českém jevišti objevila postava Vladimíra Iljiče Lenina. Lidé tehdy pískali a nakonec prý z představení odcházeli.
Longen komunistou rozhodně nebyl. Jeho parodie komunistických volebních kampaní, fraška s názvem Doleva vyvolala ostře odmítavé prohlášení KSČ. Longen se hlásil k anarchistům, později k socialistům – a formálně byl členem Strany nezávislých tuláků.
Už zmíněný román Herečka je poučným čtením o tom, jakým životem Longen žil: ze dne na den, v neustálých dluzích, bez stálých příjmů, v mizerných podnájmech, na živobytí si vydělával i tím, že odnášel svoje a manželčiny poslední věci do zastaváren.
O jeho povaze ostatně svědčí, že už v šestnácti odešel z domova ke kočovnému divadlu. Jako kabaretní herec pak vystupoval v českých i zahraničních divadlech. Snad klidnější byl jeho život poté, co se stal dramaturgem v Divadla Vlasty Buriana.
O životě Emila Artura Longena a především o jeho významu pro moderní české divadlo bude v pořadu Portréty hovořit divadelní a literární kritik Vladimír Just. Pořad vysíláme v repríze, premiéru jste mohli slyšet v roce 2021.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
