Ekonomika

Polsko bývá v posledních letech obdivováno. Má vyšší růst než většina evropských ekonomik, staví dálnice, železnice i letiště. A polské platy už přeskočily i ty české.

Rozpočet počítá s druhým nejvyšším schodkem v historii Česka, kritizují ho opozice i koalice. „Teď na stole není žádná cesta, jak konsolidovat veřejné finance,“ říká Marek.

Poslední srpnový týden se tripartita shodla na nové výši minimální mzdy pro následující rok. Má se ze současných 22 400 Kč zvednout na 24 900 Kč. 

Návrh státního rozpočtu na příští rok počítá se schodkem 389 miliard korun, druhým nejvyšším v historii Česka. Jak z toho ven? Debatují ekonomové Jan Švejnar a Petr Musil.

Menší koaliční strany žádají snížení schodku rozpočtu, který ministerstvo financí v pondělí oznámilo ve výši 389 miliard korun. Ani opozice s deficitem nesouhlasí.

Česko má první návrh rozpočtu na příští rok, ten počítá se schodkem 389 miliard korun a překvapil nejen opozici a odbornou veřejnost, ale i koaliční partnery hnutí ANO.

Kdyby se na nějaký obor mělo vsadit jako na jistotu, byla by to datová centra. Už to nejsou serverovny v suterénu, ale fyzické továrny na výpočetní kapacitu a ukládání dat.

Pokud je návrh rozpočtu na příští rok něčím unikátní, pak intenzitou kritických útoků, které ho stíhají ze strany opozice a médií.

„Má zkušenost ze státní správy, ale do čela firmy, která má obrat 60 miliard korun ročně, přichází manažerka, která nikdy podobně velký podnik neřídila,“ říká Petr Šimůnek.