Já tak vysoký deficit nepodpořím, vzkazuje Ševčík. Lidovci: Není možné mít nízké daně a vysoký stát

3. září 2026

Menší koaliční strany, Motoristé a SPD, žádají snížení schodku rozpočtu, který ministerstvo financí v pondělí oznámilo ve výši 389 miliard korun. „Od pondělí to víme a bavíme se o tom, ale tak vysoký deficit, já osobně určitě nepodpořím,“ potvrzuje pro Český rozhlas Plus poslanec Miroslav Ševčík (za SPD). „Toto velké překvapení ukazuje na to, kdo v současné vládní koalici rozhoduje,“ poukazuje poslanec Benjamin Činčila (KDU-ČSL).

Pane Ševčíku, předseda SPD Tomio Okamura uvedl, že vaše hnutí s rozpočtem nebylo seznámeno. Neměli členové rozpočtového výboru ani ministři dopředu informace?

Miroslav Ševčík (za SPD): Jednání s jednotlivými představiteli probíhala do minulého týdne, v pondělí zasedla vláda a tam byli teprve všichni seznámeni s definitivními čísly na straně příjmů i na straně výdajů. Dopředu to nemohlo být ani známo, protože se to dělalo do pondělka.

Ano, od pondělí to víme, a proto se k tomu od té doby bavíme. A je jasné, že tak vysoký deficit já osobně určitě nepodpořím.

Čtěte také

Opoziční poslanci se podivovali, že zástupci vládní koalice dopředu o schodku nic netušili. Vy jste, pane Činčilo, měli od tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) jasnou zprávu o rozpočtu ještě předtím, než ji zveřejnil?

Benjamin Činčila (KDU-ČSL): Nebyl jsem ve Sněmovně, takže jsem tento postup nezažil, ale od kolegů jsem slyšel, že paní Alena Schillerová (ANO) si hodně stěžovala, že ta informace vyplývá navenek až pozdě.

Předsedové stran byli vždy informováni zhruba od poloviny srpna, aby tušili, plus minus jaký schodek státního rozpočtu bude.

Toto velké překvapení, že o tom věděla zřejmě jenom Alena Schillerová a Andrej Babiš (oba ANO), ukazuje na to, kdo v současné vládní koalici rozhoduje.

Pane Ševčíku, kde byste v rozpočtu škrtal, aby se schodek, který je pro vás nepřijatelný, snížil?

Ševčík: Jenom musím ještě upřesnit, že loňský rozpočet jsme se dozvěděli všichni až na konci září, protože bylo před volbami, tak aby nevznikl dojem, že to je nějaká zvláštnost.

Čtěte také

Jde mi o rozpočet na obranu, protože není možné z roku na rok navýšit výdaje o 23,3 procenta. Jsem smířlivý, zvyšme to. Minulá vláda meziročně výdaje zvýšila asi o jedno procento, pojďme to zvýšit o 10,5 procenta a máme hned 20 miliard k dispozici. Nebudeme se zadlužovat, nebudeme zvyšovat náklady na úroky.

A pak jsou tady investice, které mají růst o 47,7 miliard. Jsem pro, ať rostou, ale o 15 miliard níž. To znamená, že i když je zkrátíme, stejně porostou o 18,3 procenta.

Když začneme výdaji na obranu, co vy na to říkáte, pane Činčilo?

Činčila: Je to o prioritách. V současném rozpoložení světa je první věc, kterou má stát zajišťovat, právě bezpečnost občanů. Proto by se výdaje na obranu navyšovat měly. Je to podpora nejenom bezpečnosti jako celku, ale i českého obranného průmyslu, který je dlouhodobě dobrý, výkonný a jeho podpora dává smysl i v tom, že porostou českým zaměstnancům v obranném průmyslu mzdy.

Jinak jsem rád, že sice pozdě, ale vládní koalice se alespoň teď snaží aspoň částečně schodek snižovat, protože je opravdu gigantický.

Předplácení velkých zakázek

Kde byste, pane Ševčíku krátil na investicích?

Ševčík: To by měli dostat za úkol představitelé jednotlivých kapitol, protože mají nejlepší informace. Dodělal bych, co je rozdělané, aby se nezvyšovaly náklady na umrtvování, ale nezahajoval bych v současné době žádné další investice napříč jednotlivými ministerstvy.

Čtěte také

Velmi si uvědomuji nutnost vytvářet bezpečné prostředí jak vnitřní, tak vnější, ale naše bezpečnost se nezvýší tím, že budeme navíc platit zálohové faktury na věci, které se dělaly za předchozí vlády, a kupovat nesmysly. Navíc se platí dopředu něco, co ani nikdy nebylo dodáno a možná ani nikdy dodáno nebude.

Jenom v loňském roce byly celkové útraty na ministerstvu obrany 155 miliard. Za poslední měsíc předchozí vlády se rychle utrácela téměř třetina těchto výdajů.

Činčila: Pokud ministerstvo obrany nedokáže peníze v rozpočtu na daný rok utratit, tak je tam mít nemá. A je úplně jedno, za jaké vlády tam ten ministr nebo ministryně je.

U některých velkých zakázek si nicméně věci předplácet musíte. V konečném důsledku by to ale vždy mělo znamenat vaší větší obranyschopnost. Obecně máme plnit závazky, ale nemá to být kvůli číslu v tabulce, ale abychom v tomto rozvráceném světě připravovali bezpečnější půdu pro naše občany.

Čtěte také

Investice jsou opět o prioritách, já osobně bych třeba nezaváděl nové dotační tituly na poplatek za obnovitelné zdroje energií, který je 20 miliard. Nejsem si jistý, jestli musíme odkládat výstavbu a opravy silnic, které patří mezi infrastrukturální stavby. Pokud ovšem nejsou nachystané, pak není důvod, aby byly v rozpočtu.

Osobně bych ale spíše nezaváděl nové výdaje, které jsou plošné a pomáhají sice všem, ale jenom minimálně, když nemotivují k tomu, abychom energie šetřili.

Padlo tady, že vláda by nemusela dávat podporu na obnovitelné zdroje energie. Byla by to pro vás možnost, pane Ševčíku? 

Ševčík: Možnost to je, předchozí vlády souhlasily s hroznými nesmysly a dokonce se zavázaly, že bude Česká republika vyhazovat peníze a zdražovat občanům život. Podpora na obnovitelné zdroje způsobila, že část nákladů, které přicházely nejenom na domácnosti, ale i na firmy, odpadla, tak se zlepšilo konkurenční prostředí oproti jiným zemím.

Činčila: Je potřeba podpořit konkurenceschopnost české ekonomiky a celé Evropy, protože ztrácíme krok ve světové ekonomice, nicméně vyšším zadlužováním a vyššími tlaky na inflaci k tomu určitě nedojdeme.

Čtěte také

Byli byste pro posilovat příjmy rozpočtu zvyšováním daní? Ministryně financí Schillerová třeba zvažuje daně z hazardu anebo zvýšení daní z nemovitostí.

Ševčík: Zvýšení daní z nemovitostí je nesmysl, protože tato daň plyne do rozpočtu obcí, které mají na svých účtech přes 400 miliard korun, to by státnímu rozpočtu moc nepomohlo. Daň z hazardu ho trochu zvýší, ale to jsou nepatrné stamiliony.

Ještě tam byly daně z návykových látek, ať jsou méně dostupné zvláště pro děti a mládež, ale zase to jsou desetimilionové částky.

Činčila: Dlouhodobě říkám, že není možné, abychom měli nízké daně, vysoký stát a tvářili se, že můžeme mít nezadluženou budoucnost. Toto nefunguje, i když se ministryně Schillerová tváří, že to fungovat může, a navíc dlouhodobě.

Hledat se má jednak na výdajové stránce, ale i na příjmové. Nebudu říkat jedinou daň, protože komplexní současný daňový mix nepodporuje hospodářský růst a v některých věcech penalizuje nižší příjmové skupiny více než ty vyšší.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.