Ekonom Marek: Nejsme předlužený stát a dlouho ještě nebudeme. Důchody ale budou méně štědré než dnes

4. září 2026

Vláda chce příští rok přidat peníze na investice, zdravotnictví nebo obranu. To ale znamená, že bude hospodařit s druhým největším schodkem v historii Česka. Návrh rozpočtu s deficitem 389 miliard korun kritizuje nejen opozice, ale i koaliční partneři hnutí ANO a prezident. „Pro běžného smrtelníka, dokonce ani pro profesionálního ekonoma ty stovky miliard ani procenta HDP představitelné nejsou,“ upozorňuje v Osobnosti Plus David Marek, hlavní ekonom společnosti Deloitte.

Schodek 389 miliard korun je podle něj pro drtivou většinu lidí abstraktní číslo, které se jich bezprostředně netýká. Přirovnává ho k astronomickým vzdálenostem ve vesmíru. „Je to pro mě podobně těžko představitelné jako rozdíl mezi vzdáleností ze Země na Mars a ze Země k nejbližší hvězdě,“ glosuje.

Čtěte také

K zadlužování státu má výtky, stát by si podle něj měl na své investice spíš našetřit. Přesto nevidí důvod k panice. „Důležité je, že stále ještě nenarážíme na takové problémy, jaké potkaly před patnácti lety Řecko a jiné státy – nejsme předlužený stát a ještě dlouho nebudeme,“ ujišťuje.

Uznává, že Česko má co dohánět – podfinancované jsou zejména školství, věda a výzkum i dopravní infrastruktura, obrana a energetika.

Zásadní výtku má ale ekonom k tomu, kdy stát investice provádí. Připomíná, že fiskální politika by měla tlumit hospodářský cyklus, ne ho zesilovat. „Karel IV. stavěl hladové zdi právě proto, že potřeboval ekonomice dodat fiskální impulz,“ přirovnává. Podle něj by se investice podobného rozsahu měly plánovat právě v obdobích, kdy se ekonomice nedaří – ne naopak.

Čtěte také

Tuto chybu podle něj opakují české vlády už dvacet třicet let. „Předchozí vláda Petra Fialy (ODS) šetřila a dělala konsolidaci, když se ekonomice nedařilo, zatímco současná vláda Andreje Babiše (ANO) konsolidaci ukončila a naopak poskytuje poměrně silný impulz v době, kdy se ekonomice daří,“ míní ekonom. 

Obavy, že kvůli rostoucímu dluhu nebude v budoucnu na důchody, Marek odmítá: „Na důchody bude vždycky. Je to mandatorní výdaj, to znamená, že na důchody bude. I kdyby nebylo na nic jiného. Jde ale o to, že možná nebudou tak relativně štědré jako dnes a důchodci tak budou relativně chudší vůči pracující populaci.“

Zvyšování daní

Babišova vláda se chystá zdanit spotřební položky jako kratom, zahřívaný tabák nebo hazard a zvýšit daň z nemovitosti. Naopak daně z příjmu ministryně financí Alena Schillerová (ANO) označuje za nedotknutelné.

Čtěte také

Marek takový přístup podporuje. Přímé daně podle něj ekonomiku poškozují víc než daně nepřímé a zejména zdanění neřestí může ekonomice dokonce i prospět.

Podobná logika platí podle Marka i u majetkových daní. „Naštvete a odradíte od ekonomické aktivity lidi méně tím, že jim zdaníte majetek, než když jim zdaníte příjmy,“ míní. Prostor vidí i ve výběru daní, které se dnes nevybírají v plné výši.

Součet těchto kroků odhaduje Marek na desítky miliard korun ročně. „A to za situace, kdy opravdu nebudeme nějak dramaticky zvyšovat daňovou zátěž,“ vyzdvihuje.

Upozorňuje ale, že daňové zatížení v Česku už dvacet let trendově roste. „To si vzhledem k mezinárodní konkurenceschopnosti nemůžeme příliš dlouho a dále dovolit,“ připomíná. Tak velký problém, jako je aktuální schodek, se však podle něj tímto způsobem vyřešit nedá.

Čtěte také

Vláda přitom slíbila snižovat deficit od roku 2028. Marek je ale skeptický, že se v předvolebním období skutečně pustí do citelné konsolidace veřejných financí: „Teď na stole není žádná cesta, jak bychom měli konsolidovat veřejné finance, protože to bude poměrně bolestná záležitost.“ 

Snížit schodek o zhruba 200 miliard korun by totiž znamenalo dramatický zásah do ekonomiky, ke kterému si zatím nikdo netroufl. Ani Fialova vláda fiskální konsolidaci nedokončila, přestože řešila výrazně menší problém. „Já jenom vím, že neexistuje zatím žádný nápad, jak na to,“ uzavírá Marek.

Je rozumné dál zvyšovat zadlužení v době, kdy česká ekonomika roste? Dokáže stát půjčené peníze využít tak, aby se mu v budoucnu vrátily? Poslechněte si celý rozhovor výše.

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.