Tereza Zavadilová: Datacentra jako železnice 21. století
Kdyby se na nějaký obor mělo vsadit jako na jistotu, byla by to datová centra. Dávno to nejsou nějaké serverovny v suterénu, ale fyzické továrny na výpočetní kapacitu a ukládání dat. Fungují jako specializovaná průmyslová infrastruktura, která se plánuje podle spotřeby elektřiny, a to až v gigawattech.
Čtěte také
A kdo tyto železobetonové krabice bez oken, jejichž velikost se počítá v násobcích fotbalových hřišť, nyní staví: jsou to dva typy investorů. Jednak takzvaní hyperskaleři, tedy největší technologické firmy jako Microsoft, Amazon, Google či Meta. Ti si staví obří datacentra pro sebe. Pak jsou to komerční developeři a fondy, kteří v tomto odvětví vycítili dobrou příležitost. Staví haly a pronajímají je klidně na desítky let technologickým firmám.
A je to pěkný byznys, protože výstavba jednoho gigawattového kampusu vyjde na desítky miliard dolarů, z toho tři čtvrtě ceny tvoří křemík a technologie, zbytek pozemky, výstavba a přípojky.
Kde se staví
Do datových center míří největší investice současnosti – celkem to mají být neskutečné dva biliony dolarů. Proč to tak je? Datacentra se staví pro umělou inteligenci a ta se stává novým základním průmyslem. Trénování nových modelů vyžaduje nepřetržitý masivní výpočetní výkon. AI nevzniká „v cloudu“ abstraktně, ale v konkrétních serverových polích.
Čtěte také
Protože datacentra spotřebují ohromné množství energie a také vody, musejí se stavět tam, kde je jejich levný a dostupný zdroj a ideálně chladné klima. Největší koncentrace center je v americké Severní Virginii, tudy odhadem protékají dvě třetiny globálního internetového provozu.
Svou infrastrukturu si staví také Čína, ale centra rostou i v Evropě. Nejvíce na západě, ve Frankfurtu, Londýně, Dublinu, Paříži a Amsterdamu, respektive v okolí těchto měst. Ze středoevropského regionu je lákadlem pro developery Polsko, okolí Varšavy se stalo hlavním digitálním uzlem celého regionu s plánovanou a běžící kapacitou přesahující 500 megawatt. Centra pro region tam vybudovaly Microsoft a Google.
Velká zátěž
V Česku se staví jenom datová centra lokálních hráčů typu České radiokomunikace či Seznam. A teď, zda je to dobře, nebo špatně. Z hlediska energetiky a ekologie okolí jsou datacentra velkou zátěží, protože se obvykle staví v klastrech a pak ve zmíněné Severní Virginii či Irsku spotřebovávají klidně čtvrtinu veškeré elektřiny regionu.
Čtěte také
Navíc, běžná domácnost má špičky ráno a večer a průmysl běží na směny, zatímco AI datacentra odebírají maximální výkon nepřetržitě, což vytváří tlak na zdroje a přetěžuje transformátory v rozvodnách.
Teď po horkém létě je aktuální další problém, a to zvyšování teploty kolem datacenter – klidně o pět stupňů Celsia. Na druhou stranu zvláště optimisté upozorňují, že datacentra urychlují transformaci energetiky. Tlačí na inovace, na renesanci jádra včetně malých modulárních reaktorů, i masivní rozvoj obnovitelných zdrojů.
Bolestivá závislost
Na některých místech, zvláště v Evropě, která k tomu developery tlačí, se teplo z datových center používá na vytápění městských sídlišť. Jisté je, že poptávka po další výstavbě železobetonových krabic poroste, podle poradenských firem se výkon ztrojnásobí už v roce 2030.
Investice mířící do tohoto odvětví jsou obrovské. A není se zas tak čemu divit: z datacenter se stává nová geopolitická suverenita. Výpočetní výkon a energetické kapacity brzy budou strategickou komoditou, srovnatelnou s ropou či polovodiči. Kdo je nemá, bude závislý na jiných státech.
A ve světě obchodních a jiných válek je každá závislost dost bolestivá.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
