Tereza Zavadilová: AI válka Západu s Čínou
Amerika, tedy přesněji administrativa Donalda Trumpa, je přesvědčená, že bude dominovat světu v oblasti umělé inteligence. A do velké míry to je pravda – přece jenom, Silicon Valley, původně armádní laboratoř a nyní technologický hub číslo jedna, je rodištěm současných AI gigantů, od Googlu po Nvidii.
Co je pro dominanci ve špičkových technologiích potřeba: pokročilé modely, globální distribuce, nejnovější čipy, datová centra a cloudy. To všechno Amerika má.
Čtěte také
Ale svět není jen Západ neboli severozápad zeměkoule. Je to také Východ a Jih a tam už pár dekád roste jiný hegemon, Čína. A ta chce také dominovat v AI, minimálně ve své sféře vlivu. Zatímco se donedávna dost spoléhala na dovoz některých technologií z Ameriky, éra celních válek to změnila.
Vyrostly lokální čínské hvězdy, jako platforma DeepSeek či Owen, tento týden vstoupil na burzu výrobce čipů s krkolomným názvem CXMT a cena jeho akcií okamžitě vystřelila skoro na pětinásobek – a stala se nejhodnotnější čínskou firmou na šanghajské burze.
Chybí čipy i kapitál
Není divu, že se naděje investorů upínají právě tam. Čipy byly dlouho slabé místo Číny, což si uvědomuje i Trumpova vláda, která z politických důvodů do země zakazuje vývoz nejpokročilejších procesorů. Strana proto zavelela a na výrobu čipů upřela síly. Situace je teď taková, že jednodušších čipů asijská velmoc nejenže zvládne vyrobit tolik, kolik potřebuje, ale ještě je masivně vyváží.
Čtěte také
Co jí chybí, jsou nejnovější generace čipů, konkrétně třeba litografické stroje nutné pro čipy pod tři nanometry, které si ostře chrání nizozemská ASML a kde Čína ještě zaostává o několik generací, či sofistikované finalizační technologie hlídané Tchaj-wanem a Koreou.
Čína s Amerikou zatím také nemůže soupeřit v rozsahu kapitálu – američtí giganti jako Microsoft, Meta a spol. investují do datových center a výpočetního výkonu stamiliardy dolarů, čemuž se čínský soukromý i státní sektor objemem zdaleka ještě rovnat nemůže.
Lidi, energie a diplomacie
V ostatních oblastech Čína dělá velmi rychlý pokrok. V závodu o AI jsou důležité i jiné, zdánlivě měkčí položky. Například lidé. Proto Silicon Valley po generace stahovala nejlepší technické mozky z celého světa – až doteď, kdy současná politika ztížila migraci i pro kvalifikované lidi. V Číně už nyní ročně dokončí špičkové technické školy miliony lidí, včetně talentů, které si Čína z rozvojových zemích vozí.
Čtěte také
Dalším předpokladem jsou energie, protože datová centra i výpočetní výkon jsou velmi energeticky náročné. Čína v poslední dekádě začala vedle jaderné energetiky táhnout globální obnovitelné zdroje. Na západě země, kde se staví obří datová centra, má dokonce obrovský přebytek levné větrné, solární a vodní energie. Amerika se trápí se starou přenosovou soustavou a pomalým povolováním staveb.
Čína také dobře vsadila na otevřené, takzvané open-sourcové AI modely, na rozdíl od většiny amerických uzavřených. Vývojáři po celém světě pracují na DeepSeeku a spol. Čína z toho má spoustu vlivu i dat. Asijská velmoc také masivně nasazuje AI řešení a roboty do průmyslu a služeb, takže má k dispozici jakousi laboratoř za pochodu.
A v neposlední řadě má vliv diplomacie. Čína desítky let buduje diplomatické i ekonomické vztahy v zemích globálního Jihu, například v Africe je dávno největším investorem. USA pod taktovkou Donalda Trumpa a lidí typu Elona Muska sází spíše na vztahy ovlivňované silou než diplomacií, a dokonce spoustu dosavadních spojenectví i v západních zemích ruší. Zatím má výhodu, že se například Evropa vlivu Číny bojí.
Cukr a bič
Ještě jeden podstatný rozdíl je mezi oběma velmocemi. Amerika se chová, jako by musela závod utrhnout sama, dominovat v AI jako jediná. Čína vstupuje na trhy s lehčím řešením, nabízí technologie jednodušší, levnější, zároveň ale ve stylu kompletního balíčku – levný hardware, otevřený software, infrastrukturu třeba v podobě solárů i financování.
A minimálně zdánlivě bez dodatečných podmínek. Pro chudší země Jihu je to dostupnější věc než drahé, byť sofistikované americké technologie.
Sečteno podtrženo. Amerika chce v AI vládnout všem, Čína na to jde, řekněme, mazaněji a odspodu. Tedy, kde Amerika bič, tam Čína cukr. Teď je otázka, na jakou diplomacii lidé slyší víc.
Autorka řídí byznysový web Newstream.cz
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
