Tereza Zavadilová: Musíme jednat. Jinak AI zlikviduje střední třídu

15. červenec 2026

Schopnosti AI mohou v příštích deseti letech radikálně zesílit. To by mohlo vyvolat bezprecedentní proměnu ekonomiky — větší, než byla průmyslová revoluce, ale během nesrovnatelně kratší doby. Může to přinést rizika, včetně rozsáhlého nahrazování pracovních míst, ale také příležitosti, jako výrazné zvýšení životní úrovně.

Ekonomové, tvůrci veřejných politik i lídři technologického sektoru musí jednat už teď: pochopit ekonomiku transformační AI a vybudovat pobídky, mantinely a instituce potřebné k tomu, aby se AI ubírala směrem, který bude lidem pomáhat a prospívat společnosti.

Musíme jednat, a to hned

Toto krátké, ale úderné prohlášení s názvem Musíme jednat, a to hned, podepsalo skoro 200 ekonomů, akademiků i tvůrců AI, včetně 15 nobelistů. Erik Brynjolfsson, přední světový odborník na AI ze Stanfordu, který pomáhal prohlášení zorganizovat, uvedl, že jeho cílem bylo přimět ekonomy a politiky, aby brali disruptivní potenciál AI vážněji.

Čtěte také

Vidí totiž nesoulad mezi současným stavem světa a budoucností, která přichází příliš rychle – a přirovnal ji k tsunami. Což je trochu paradox, protože právě tento akademik platí za AI optimistu. Dlouhodobě říká, že umělá inteligence může lidstvu hodně pomoci a radikálně zvýšit životní úroveň.

Ekonomové ale upozorňují, že trh práce, a hlavně sociální politika, nejsou na příliš rychlou změnu připraveny – chybí debata nad základním příjmem, nad masovými rekvalifikacemi a obecně nad hrozbou, že práce příslušníků střední třídy bude vymazána ze světa.

Augmentace

Za co se tedy signatáři dlouhodobě zasazují – chtějí regulovat tak, aby lidem pomáhala, takzvaně augmentovala jejich schopnosti, a nikoli jejich práci nahrazovala.

Jeden ze signatářů, nobelista Daron Acemoglu varuje před tím, aby firmy používaly AI jenom k tomu, aby nahrazovala lidi a snižovaly si tak náklady, aniž by to přineslo zásadní zvýšení produktivity. Tomu se říká takzvané so-so technologies typu automatické pokladny v supermarketech.

Čtěte také

Tento scénář přinese pokles mezd pro střední třídu, masovou nezaměstnanost v kancelářských profesích a extrémní koncentraci bohatství v rukou pár technologických firem. Ekonomové varují, že pokud odpovědnost bude ponechána jen na majitelích a akcionářích firem, dopadne to přesně takhle.

Zabránit tomu má scénář augmentace, kdy AI nemá lidi imitovat a nahrazovat, ale doplňovat je. AI by měla přebírat rutinní úkoly, což lidem umožní dělat kreativnější a produktivnější práci.

Tenhle scénář prý povede k tomu, že práce se promění, ale nezanikne. Lidé budou díky AI schopni produkovat mnohem větší hodnotu, což povede k masivnímu zvýšení životní úrovně pro všechny.

Několik receptů

A teď, jak toho docílit. Debatuje se o několika receptech. První jsou daně. Nyní je to tak, že lidská práce je daňově znevýhodněna a zatížena mnoha odvody států. Naopak nasazení AI robotů si firmy mohou odepsat z daní.

Ekonomové navrhují srovnat daňové podmínky. Pokud bude zaměstnání člověka daňově stejně výhodné jako nasazení AI bota, firmy nebudou lidi propouštět jen kvůli drobným úsporám na daních.

Čtěte také

Podobně je to u dotací na výzkum a vývoj. Vládní granty a zakázky by měly přednostně získávat ty projekty, které vyvíjejí AI pomáhající lidem dělat jejich práci lépe, například AI asistenty pro učitele, lékaře či řemeslníky, namísto technologií, které se snaží člověka z procesu vyřadit.

Dalším návrhem je zapojit zástupce zaměstnanců do rozhodování o tom, jak bude AI na pracovišti implementována. Cílem je, aby technologie sloužila k ulehčení těžké práce a zvýšení produktivity lidí, ze které pak zaměstnanci dostanou podíl ve formě vyšších mezd nebo kratší pracovní doby.

A také otevřít debatu o nepodmíněném příjmu, negativní dani pro lidi procházející rekvalifikací, placeném vzdělávání a podobně, aby se zabránilo sociálním nepokojům. Pokud transformace proběhne příliš rychle a miliony lidí o práci přijdou, stávající úřady práce je nedokážou zachránit.

Šance na úspěch

Má prohlášení šanci na úspěch? Možná větší než dřívější petice. Vedle nobelistů a osobností jako je Ben Bernanke či Paul Krugman ji podepsali totiž i lidé z AI gigantů, z Anthropicu, OpenAI i Googlu. Jejich podpis je jejich reputací.

Tereza Zavadilová, šéfredaktorka webu Newstream

Seznam signatářů avizuje, že se z AI stává ekonomické téma nejvyšší priority. Pro politiky je to signál, že dopad umělé inteligence na práci musí začít akutně řešit.

Navíc prohlášení zní jasně – osobnosti nechtějí regulovat AI, aby brzdili pokrok, ale aby zabránili ekonomickému kolapsu střední třídy. Proto by se z toho neměl stát jen cár papíru.

Autorka řídí byznysový web Newstream.cz

Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.