Česko chce AI gigafactory. Může Evropě pomoct dohnat USA a Čínu?
Na okraji Prahy vzniká nové datové centrum Českých Radiokomunikací. Česko ho chce rozšířit a na jeho základě vybudovat také jednu z evropských AI gigafactories. Vláda projekt představuje jako strategickou investici, která má posílit evropskou konkurenceschopnost a technologickou nezávislost. Datová centra ale vyžadují obrovské množství elektřiny a ve Spojených státech proti jejich výstavbě sílí odpor.
O přínosech i rizicích mluví v pořadu Zaostřeno šéf Českých Radiokomunikací Miloš Mastník, Jiří Koželouh z Hnutí DUHA, americký novinář Robert Bryce a technologický publicista Petr Koubský z Deníku N.
Česko chce evropskou AI gigafactory
Česká vláda se v červnu 2026 rozhodla zapojit do evropské soutěže o vybudování takzvané AI gigafactory – rozsáhlé výpočetní infrastruktury určené hlavně pro vývoj a provoz nejpokročilejších systémů umělé inteligence.
Čtěte také
Základem českého projektu má být lokalita mezi pražskou Zbraslaví a Jílovištěm, kde České Radiokomunikace už budují vlastní datové centrum Prague Gateway DC. Jestli česká přihláška v evropské soutěži uspěje, vznikla by zde další, podstatně větší infrastruktura.
Generální ředitel Českých Radiokomunikací Miloš Mastník popisuje princip datového centra velmi jednoduše: „Fyzicky se jedná o barák na Jílovišti a ten je naplněn technologií, která umožňuje provozování a trénování umělé inteligence.“
Rozdíl proti tradičnímu datovému centru je ale hlavně v množství energie, které moderní čipy pro AI potřebují. Zatímco běžný rack podle Mastníka spotřebovává přibližně čtyři až deset kilowattů, nejmodernější systémy s grafickými procesory mohou potřebovat až stovky kilowattů na jeden stojan.
Američané se proti datovým centrům bouří
Právě energetická náročnost a enormní spotřeba vody pro chlazení patří k důvodům, proč výstavba datových center začíná vyvolávat odpor ve Spojených státech. Texaský novinář Robert Bryce, který se energetice věnuje čtyři desetiletí, označuje současnou situaci za bezprecedentní.
Čtěte také
Podle údajů, které shromažďuje, bylo jen od začátku roku 2026 ve Spojených státech zaznamenáno 282 případů, kdy byl projekt datového centra odmítnut nebo nějak omezen.
Odpor přitom překračuje tradiční politické hranice. Robert Bryce připomíná kritiku demokratické kongresmanky Alexandrie Ocasio-Cortezové, ale také protesty konzervativních aktivistů spojených s hnutím Tea Party.
„Vidíte odpor proti datovým centrům a proti velkým technologickým společnostem napříč celým americkým politickým spektrem. A něco takového jsem ještě nikdy neviděl.“
Výstavbu to ale nezastavilo. Bryce uvádí, že ve Spojených státech se současně staví kolem 770 datových center s celkovým plánovaným příkonem přes 60 gigawattů.
Elektřina, voda a odpadní teplo
V Česku se zatím podobný odpor neobjevil. Ekologické organizace nicméně upozorňují hlavně na energetickou náročnost.
Čtěte také
„Tím největším problémem a rizikem je určitě rostoucí spotřeba elektřiny,“ říká Jiří Koželouh, programový ředitel a vedoucí programu Energetika Hnutí DUHA. Další otázkou podle něj může být spotřeba vody, pokud ji centrum používá k chlazení a následně dochází k jejímu odpařování.
Koželouh zároveň nepovažuje evropské environmentální požadavky za překážku, která by Evropu v soutěži se Spojenými státy a Čínou odsuzovala k dalšímu zaostávání.
Datová centra by podle něj měla využívat obnovitelné zdroje a jejich odpadní teplo by mohlo sloužit například k vytápění. Takové řešení může podle něj naopak zlepšit ekonomiku projektu.
Koubský: Nečekejme zázrak
Skepticky hodnotí význam případné české gigafactory Petr Koubský, odborník na informační technologie z Deníku N. Upozorňuje, že zatím není v prvé řadě vůbec rozhodnuto, jestli gigafactory v Česku vůbec vznikne. České Radiokomunikace stavějí Prague Gateway DC nezávisle na evropské soutěži. Případná AI gigafactory by byla dalším projektem ve stejné lokalitě.
Čtěte také
Koubský také zpochybňuje představu, že samotná výstavba datového centra zásadně zvýší evropskou technologickou nezávislost. Evropa podle něj stále nemá vlastní ekosystém potřebný pro vývoj nejpokročilejší AI. Klíčové procesory dodává především americká Nvidia a nejsilnější jazykové modely rovněž vznikají převážně ve Spojených státech.
„Pokud to dopadne tak, že to bude na amerických technologiích, americký software, tak skutečně to nijak zvlášť nezávislost Evropy nezvyšuje.“
Evropské zaostávání se podle něj nedá vyřešit jedinou investicí. Silicon Valley stojí na kombinaci kapitálu, univerzit, startupové kultury, pracovního trhu a dlouhodobě budovaného technologického prostředí, které Evropa nedokáže jednoduše napodobit.
Ani pro české univerzity a výzkumníky přitom nemusí být rozhodující, zda bude výpočetní kapacita fyzicky umístěna v Česku, Finsku nebo Rakousku. V rámci evropské infrastruktury může být dostupná za velmi podobných podmínek.
„Ta datová centra stavět a budovat je užitečná infrastruktura,“ shrnuje Koubský. Zároveň ale varuje před přehnanými očekáváními: „Nečekejme od toho žádný zázrak a žádnou spásu.“
Poslechněte si celý pořad Zaostřeno, které připravil Vít Pohanka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
