Ekonom Marek: Žijeme v nejistotě. Podle Mezinárodního měnového fondu bychom byli mezi třemi nejvíce postiženými ekonomikami v EU

Česku připsala zvýšená rizika mezinárodní ratingová agentura Moody´s, která změnila status české ekonomiky ze stabilního na negativní. Důvodem by mohlo být narušení dodávek ruského plynu a pokud by došlo k jeho přidělování, ekonomiku by to vrhlo do hluboké recese.

Čtěte také

Další zvyšování úrokových sazeb potřeba není. Mohlo by ekonomiku ještě víc zbrzdit, soudí rektor VŠE Dvořák

Jak uvedl hlavní ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil, i přesto, že Češi už nevěří národní ekonomice a myslí si, že to bude ještě horší, zásadní úspory v maloobchodu se zatím neprojevují a podle statistik lidé v červnu dokonce utratili více než v květnu. Meziroční tržby ovšem klesly. Hradil tak potvrzuje, že i když na tom není česká ekonomika nejlépe, Češi se nebojí utrácet.

„Když se podíváme, kolik peněz se nanosilo do obchodu, tak tam máme meziroční růst o 10,3 procent, což je docela enormní meziroční nárůst. To v podstatě znamená, že Češi si v červnu sice odnesli z obchodu méně, ale utrácení se vůbec nebáli, a naopak těch tisíce korun hodili do kasy v poměrně velkém množství, až je to skoro zarážející,“ míní Hradil.

Vysoké ceny v Česku změní ekonomiku

K tématu se vyjádřil i hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek, podle kterého svět čelil jednak nákladovému šoku, ale také postpandemickému ekonomickému oživení. Dnes však uvádí, že se tato situace začala měnit. Nákladový šok podle něj přetrvává a ceny zemního plynu znovu začaly navyšovat na ceně. Na druhou stranu, co se mění, je postpandemické oživení, kdy postupně dochází ke stagnaci, leckde i k recesi.

„Žijeme v nejistotě, zda nedojde k úplnému vypnutí plynu a realizaci černých scénářů. Nedávno Mezinárodní měnový fond propočítal a uvedl, jak by to dopadlo pro jednotlivé evropské země. Nijak překvapivě jsme byli mezi třemi nejvíce postiženými ekonomikami, kdyby se zastavil zemní plyn. Jsme malou otevřenou ekonomikou, a právě proto nás tolik ovlivňuje vnější prostředí,“ vysvětluje Marek.

Do budoucna se vysoké ceny energií a dalších nákladů začnou teprve promítat.
David Marek

Český průmysl, ačkoliv se to nemusí zdát, oproti předcházejícímu roku mírně roste. Loni byla ale nižší základna kvůli covidovému období. Přesto se však stále dokážeme vyrovnat s rekordně vysokými cenami plynu.

„V případě průmyslu nyní naštěstí dochází k tomu, že se částečně obnovují dodavatelské řetězce. Například v atomovém průmyslu, který byl brzdou v předchozích měsících, tak teď naopak došlo rozmrznutí dodavatelských řetězců, ale také čipy nebo kabelové svazky jsou už dostupnější. Stačí to ale víceméně jenom kompenzovat, proto jsme na černé nule. Do budoucna se vysoké ceny energií a dalších nákladů začnou teprve promítat,“ říká Marek.

Lidé odmítají šetřit

Inflace stále narůstá, lidé se bojí budoucnosti, ale nešetří. Jak se v momentální situaci zachovat, radí guvernér České národní banky Aleš Michl.

„I nadále budeme bránit nadměrným výkyvům české koruny. Bohužel z hlediska nákladů elektřiny, ceny plynu a války na Ukrajině, tak to všechno způsobuje další rizika. Ještě letos bude inflace poměrně vysoká. Úspory jsou proto nyní lepší než spotřeba. Pojďme šetřit.“

Čtěte také

Julie Hrstková: ČNB nezvýšila sazby, takže inflaci bude zachraňovat silná koruna

Důvody, proč ale lidé nešetří nebo proč se alespoň zdá, že nešetří, vysvětluje Hradil. Podle něj je na vině rozdíl mezi příjmovými třídami. Lidé, kteří jsou existenčně ohroženi stoupajícími cenami, budou značně spořit. Na druhou stranu podle Hradila je tu druhá skupina, která vysoké ceny zatím zvládá.

„Existuje nezanedbatelné množství lidí, kteří existenčně ohroženi nejsou ani navzdory drahému topení. Ve chvíli, kdy ví, že jejich peníze ztrácejí hodnotu, se rozhodnou, že je utratí co nejrychleji. Jelikož je takových lidí poměrně hodně, tak to množství peněz, které jsou schopní utratit v obchodech, nakonec převáží efekt šetřivých a nízkopříjmových a výsledkem je, že nákupní mánie pokračuje,“ vysvětluje.

Bohatší inflaci přejdou, chudí ji nemusí zvládnout

Inflaci také nejspíš nevědomě podporují ti bohatší, kteří si mohou dovolit utrácet své úspory. Dobu inflace totiž buď nějak přežijí, nebo často také mají investice v zahraničních měnách nebo nemovitostech. Takové investice často rostou stejným tempem jako inflace. Lidé, kteří ale na takové investice finančně nedosáhnou jsou však vysoce ohroženi, jak uvádí Marek.

Čtěte také

Julie Hrstková: Zásobníky plynu jsou naplněné z 80 procent, ekonomiku to ale nezachrání

„Inflace působí ve společnosti negativně a nerovnoměrně. Těžko si představíme matku samoživitelku s portfoliem nemovitostí po republice nebo ba dokonce po Evropě. A ta tuhle situaci odskáče daleko hůř. Proto je dobré, abychom měli zodpovědnou měnovou politiku, která bude brát seriózně inflační rizika a problémy, které inflace přináší.“

Poslechněte si celý rozhovor Václava Pešičky s hlavním ekonomem společnosti Deloitte Davidem Markem.