Ekonom Kovanda: Velká migrační vlna by pohnula veřejnými financemi víc než celý konsolidační balíček

Čtěte také

Na Babišovi mi nevadí dotace, ale bojím se, že bude mlčet, až se bude řešit migrace, říká Weigl z Klausova institutu

„Pokud by například nastala krize podobná té z roku 2015, kdy do EU přišlo 1,2 milionu uprchlíků, a protože není nikde stanovena horní hranice, tak by Česko mělo přijímat například 80 tisíc migrantů. A představme si, že bude zrovna u vlády kabinet, který bude silně proti, tak budeme platit zhruba 40 miliard korun. To v případě, že je odmítneme,“ uvádí Kovanda hypotetický případ.

„Hodnotím to čistě ekonomicky, neříkám žádnou politickou preferenci. Jen tvrdím, že když povládne zrovna kabinet proti migrantům, prohneme se ve veřejných financích víc, než je celý konsolidační balíček,“ dodává.

„Tato smlouva má tak významný, dokonce bych řekl makroekonomický dopad, byť zatím potenciální. Protože v tuto chvíli žádná migrační krize typu roku 2015 nehrozí,“ zdůrazňuje.

Nepodpis? 

Polsko a Maďarsko ale smlouvu nepodepsaly. „A jejich ,nepodpis‘ je významným krokem k tomu, aby země měly tuto situace jednodušší, aby se z ní mohly třeba i vyvázat,“ naznačuje ekonom.

Čtěte také

EU se v řešení migrace neposunula. Až se situace stane neúnosnou, bude ji hasit na poslední chvíli, varuje odborník

„Zároveň to ukazuje, že to není jen tak nějaká smlouva, která by neměla dalekosáhlý význam, protože jinak by ji Polsko i Maďarsko podepsaly. Má hlavní výtka tak je, že se o tom měla vést daleko intenzivnější debata – ale ta se vůbec nevedla. Také proto to dávám do kontrastu s konsolidačním balíčkem, který se řeší dnes a denně už dva měsíce.“

Podle ekonoma je třeba migraci rozlišovat. „Pokud někde v Africe, na Blízkém východě vypukne opravdu těžký válečný konflikt, pak je naší povinností těmto lidem pomáhat. Ale jde o to, abychom se postavili nějak k ekonomické migraci, která je už nyní – nespuštěna konfliktem ani žádným strádáním lidí v problémových zemích. Protože my přece i tím, že přijímáme migranty z těchto zemí, ochuzujeme i je samotné. Protože k nám proudí většinou ti vzdělanější,“ myslí si.

Rozpočet trpí

Ekonom Kovanda odhaduje, že vláda bude ještě v létě muset řešit zákon o státním rozpočtu.

Čtěte také

Maláčová: Důchodci, zaměstnanci a jejich rodiny táhnou rozpočet. Je nespravedlivé po nich chtít víc

„Očekávám, že schodek státního rozpočtu za první pololetí překročí částku, kterou si ministerstvo financí stanovilo jako maximální legislativně povolenou pro celý letošní rok. To znamená schodek 295 miliard korun. Teď by to mohlo být přes 300 miliard korun. Musím ale podotknout, že odhad je zatížen určitou nejistotou,“ vysvětluje.

V pondělí publikoval svá data i Český statistický úřad. „Podle něj poprvé v historii ČR překročila svým dluhem veřejných financí částku tří bilionů korun. A jen současná vláda premiéra Petra Fialy za dobu svého působení zemi zadlužila o dalších více než 500 miliard korun. Nepodařilo se jim tak zatím zastavit zadlužování, a to byl její klíčový slib.“

„Částečně se to dá omluvit dopady války na Ukrajině, zejména v loňském roce. Takže já nechci být nejpřísnější. Na stranu druhou mohla učinit daleko víc,“ uzavírá Kovanda s tím, že podle něj vláda není dostatečně ambiciózní ve snaze ozdravovat veřejné finance.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.