Ekologičtější vánoční stromek? Zkuste půjčovny, nebo řezané stromy s certifikátem

18. prosinec 2021

Každý rok Češi o vánočních svátcích koupí zhruba 1,2 milionu stromků za více než 800 milionů korun. Většinou jde ale o řezané stromečky, které po pár týdnech putují k popelnicím. Příležitost, jak snížit ekologickou stopu Vánoc, nabízí třeba půjčovny vánočních stromečků.

V Česku jich zatím operuje jen pár a fungují převážně v Praze. Firmy nabízejí stromky v květináčích, které zákazníkům půjčují na maximálně dva týdny.

Čtěte také

Poté by se strom začal v pokojové teplotě probouzet ze zimní hibernace, což by ho stálo zbytečnou energii. Naopak pokud se výpůjční doba dodrží, mohou některé stromky takto sloužit i řadu let. A pokud o ně bylo dobře postaráno, mají šanci se z květináče vrátit zpět do lesa.

Podobně udržitelný nápad už řadu let nabízí akce Vánoční jedlička. Stojí za ní ekologické organizace Nadace Veronica a Rezekvítek. Zájemci si mohou koupit jedličku v květináči a na jaře ji vysadit buď na vlastním pozemku, nebo s dalšími zájemci na předem určený pozemek v rámci hromadné výsadby.

Vánoční svátky jsou pro takový stromek tím pádem jen krátkou životní epizodou a zdaleka ne tou poslední. I tato akce se ale zaměřuje hlavně na Prahu a na Brno.

Certifikát FSC

Pokud vám nezbývá, než se smířit s „jednorázovým“ uříznutým vánočním stromkem, i ten lze pořídit udržitelně. Někteří prodejci například nabízejí dřeviny s certifikací FSC, která zaručuje, že strom pochází z udržitelného hospodaření.

Čtěte také

Ucházející ekologickou variantu představují i stromky z prořezávek. Jde zpravidla o dřeviny, které by lesníci stejně na jaře pokáceli při řízeném prořezávání lesa.

Případně tyto stromy rostou u produktovodů nebo pod dráty vysokého napětí a po dosazení určité výšky musejí k zemi.

Stromečkové plantáže 

Naopak jako krajně neekologické se jeví stromky z dovozu. Zpravidla pocházejí z Německa nebo Dánska, kde se pěstují na plantážích jen za účelem nasycení vánoční poptávky.

Čtěte také

Převážení stromku po Evropě obnáší nemalou uhlíkovou stopu. A na plantážích, které spíš než les připomínají zemědělskou produkci, dochází k nasazení těžké mechanizace nebo frézování pařezů. Lesní ekosystémy v takovém hospodáření ani nestíhají vzniknout.

Více si poslechněte v pořadu Natura Ondřeje Nováka.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.