Důvěra občanů ve stát usnadňuje boj s pandemií: Američané vládě nevěří, Číňané ano

V rozhovoru pro švýcarský list Neue Zürcher Zeitung o tom hovoří politolog z Göteborgské univerzity Bo Rothstein. Švédský akademik se už třicet let zabývá kvalitou politických institucí, fungováním sociálního státu a korupcí. Podle něj je tím vůbec nejpodstatnějším faktorem při boji s pandemií důvěra občanů ve svou vládu.

Rothstein to vysvětluje jednoduše: v krizi musí vláda po občanech žádat, aby dělali různé nepříjemné věci, například nosili roušky nebo dodržovali rozestupy. To funguje mnohem lépe, když občané vládě důvěřují. Pokud důvěru postrádají, můžou je k tomu úřady donutit silou, to se ale zpravidla podaří jen částečně a nikoliv na dlouho.

Čtěte také

V USA jsou lidé méně vystrašení, i my buďme klidnější, doporučuje hlavní epidemiolog IKEMu Petr Smejkal

Čtěte také

Proč se USA nedaří zastavit pandemii? Vysvětlení hledejme v dobách Divokého západu, tvrdí ekonomové

Nejlepším příkladem jsou v politologově pohledu Spojené státy, které mají nejvíce potvrzených případů úmrtí na covid-19 na celém světě. Výzkumy ukazují, že důvěra vůči vládě je globálně ve většině zemí dlouhodobě stabilní. V USA je tomu ale jinak, důvěra se tu v posledních letech rychle propadla.

V polovině 60. let vládě důvěřovaly tři čtvrtiny Američanů. V roce 2014 to už byla jedna třetina. A dnes je tato hodnota podle průzkumů ještě nižší, vládě důvěřuje jen každý čtvrtý Američan.

Akademik Rothstein tvrdí, že ke snížení důvěry ve vládu a státní instituce přispěly četné politické skandály, počínaje aférou Watergate. Dnešní administrativa prezidenta Donalda Trumpa navíc podle švédského experta „vědomě“ usiluje o to, aby občané úřadům důvěřovaly co nejméně.

Dá se tak říct, že Trump je spíš důsledkem než příčinou krize důvěry. Už když se stal prezidentem, důvěra v americkou vládu byla dosti nízká. A právě to Trumpovi nyní hraje do karet. Když totiž státním institucím nedůvěřuje skoro nikdo, může je prezident snáze oslabovat, konstatuje politolog.

Číňané státu věří

Je jasné, že ne všude je závislost mezi důvěrou občanů ve vládu a úspěchy v boji proti pandemii tak zřetelná. Například Švédsko, kde je důvěra občanů ve vládu naopak vysoká, zaznamenalo poměrně vysoký počet obětí šíření nového koronaviru.

Čtěte také

Lůžka v nemocnicích budou, zdravotnictví to při zapojení všech sil bude zvládat, ujišťuje epidemiolog Chlíbek

Čtěte také

Klesající důvěra v očkování může ohrozit boj s koronavirem. Naslouchejme obavám, radí propagátorka

Na vině tu ale spíš je privatizace péče o seniory, která ve Švédsku proběhla v devadesátých letech. Privatizovaná zařízení totiž mají často nízkou úroveň  a špatné materiální vybavení. Za tyto nedostatky podle Rothsteina země zaplatila vysokou cenu.

Je samozřejmě možné, že to důvěru Švédů v úřady negativně ovlivní. Švédové politické elitě tradičně důvěřují na základě společenské smlouvy: platí vysoké daně, za které dostávají dobré zdravotnictví a důchodový systém. Nyní důchody rychle klesají, v některých městech dokonce dramaticky. Takové porušení společenské smlouvy pravděpodobně nezůstane bez následků.

Neměli bychom si myslet, varuje také odborník, že důvěra ve vládu je všeobecně vyšší v demokratických zemích. To zkušenosti nepotvrzují. V některých diktaturách je naopak úroveň důvěry ve vládu velmi vysoká.

Rozhodující je, jestli jsou občané přesvědčení, že stát dodržuje určitou společenskou smlouvu, zdůrazňuje akademik. Naopak úroveň jejich podílu na vládě není tak podstatná. Proto může být například v Číně důvěra ve stát velmi silná.

S užitečností roste důvěra

Největší hádankou je to, jak důvěra vzniká. Důležité určitě je právě dodržování společenské smlouvy. „Očekává se, že představitelé státu a jeho zaměstnanci, tedy politici, lékaři, úředníci a učitelé, se budou zasazovat o všeobecný prospěch,“ formuluje Bo Rothstein pro Neue Zürcher Zeitung jednu z hlavních podmínek. Pokud to skutečně dělají, důvěra občanů roste.

Čtěte také

Koronavirus, vakcína, roušky i konspirační teorie. Politico analyzuje klíčové momenty předvolebních diskusí Trumpa i Bidena

Při pohledu do historie je patrné, že důvěra ve stát v Evropě začala růst ve chvíli, kdy se všeobecně rozšířilo základní vzdělání. Do té doby představoval stát pro mnoho obyvatel hrozbu. Když jim ale poskytl vzdělání, začal jim poprvé přinášet užitek.

Pokud se vezme v potaz, že povinná školní docházka je v Evropě záležitostí 18. a 19. století, je jasné, že důvěra se buduje velmi dlouho. A když ji stát promarní, je nesmírně obtížné získat ji znovu.

Podle Rothsteina se ale může stát i to, že pandemie v některých zemích důvěru k vládě posílí. Pokud vláda obyvatelstvo úmyslně poškodí nebo zanedbá jeho problémy, důvěru ztratí. Když ale úřady v některé zemi předvedou odhodlání občany ochránit, ti jim budou důvěřovat o to víc.

„Každý může udělat chybu. Lidé ale dokážou promíjet, pokud vidí dobrý úmysl,“ dodává švédský profesor politologie.