Dudova prohra bude znamenat konec snů Kaczyńského o proměně Polska, říká analytik
Kdo bude novým polským prezidentem, rozhodnou voliči už v neděli 12. července. O jejich přízeň soupeří současná hlava státu Andrzej Duda a kandidát opozice, varšavský primátor Rafał Trzaskowski.
Čtěte také
Ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky (AMO) Vít Dostál ve Speciálu Plusu připouští, že jde o klíčovou volbu: Poláci si vybírají, jaká bude jejich další budoucnost.
„Vítězství Andrzeje Dudy by znamenalo určitou stabilitu,“ říká Dostál. Prezident má totiž o něco větší pravomoci než hlava státu v Česku.
„Když nějaký zákon vetuje, tak je třeba v dolní komoře parlamentu najít třípětinovou většinu. Tu ale vládnoucí Právo a spravedlnost (PiS) nemá, takže se o ni vláda opřít nemůže. Prezident, který půjde vládě ,na ruku‘ je pro realizaci jejích plánů naprosto nezbytný. Když Duda prohraje, je to konec snů Jarosława Kaczyńského ohledně proměny Polska. A to je jeho velká ambice už od začátku 90. let kdy vstoupil do politiky,“ vysvětluje.
Rozhodnou sociální otázky?
Co je podle ředitele AMO důležité a na co se podle něj v Česku tak trochu zapomíná, je sociální aspekt rozsáhlých programů, se kterými PiS začalo hned po vstupu do vlády v roce 2015.
Čtěte také
„Pro řadu Poláků reformy znamenaly významnou kvalitativní proměnu jejich života. O předchozích vládách si mysleli, že je přehlíží. Sociální programy je tak třeba vnímat nejen jako materiální posun pro část obyvatelstva, ale i jako symbolickou hodnotovou část politiky,“ připomíná Dostál.
Rozdělené Polsko
Že pro část voličů jsou sociální programy zaváděné PiS důležité a pro jiné ne, odhaluje podle Dostála skutečnost, jak rozdělená je polská společnost. Základní konflikt mezi dvěma politickými tábory se v Polsku objevil už v 90. letech.
A postupně se mění jeho symboly. „Voliči opozičního Trzaskowského v různých průzkumech deklarují, že je pro ně důležitá kvalita demokracie a právního státu nebo neexistence tak velkých a hlubokých příkopů ve společnosti. Pro podporovatele Dudy je podstatné, aby si udrželi současnou kvalitu života nebo něco, co se označuje jako národní hrdost,“ dodává ve Speciálu Plusu.
Čtěte také
Dostál také připomíná, že se ve druhém kole prezidentských voleb sešli dva bývalí europoslanci. Oba podporují členství země v Evropské unii, ostatně ani samotní Poláci nejsou euroskeptiky.
„Zároveň jsou oba orientovaní na spolupráci se Spojenými státy. Poláci dlouhodobě pracují na tom, aby transatlantické vztahy byly silné a Polsko v nich hrálo významnou roli,“ dodává.
Hosty Speciálu Plusu byli:
Vít Dostál, ředitel Výzkumného centra Asociace pro mezinárodní otázky,
Filip Milde z iniciativy Jsme fér,
zvláštní zpravodaj Českého rozhlasu v Polsku Pavel Novák,
stálý polský zpravodaj Martin Dorazín
Předvolební kampaň byla vypjatá, plná vulgarit nebo útoků na LGBT komunitu. Proč a jaké postoje mají oba kandidáti? To už si poslechněte v audiozáznamu Speciálu Plusu. Ptal se Jan Bumba.
Související
-
Polská bitva o prezidentské křeslo. Je to plebiscit o roli vládnoucí strany, říká polský novinář
Lenka Kabrhelová mluví s Mariuszem Suroszem, polským novinářem a spisovatelem žijícím v Česku.
-
Rzeczpospolita: Polský prezident Duda vyhrál první kolo voleb. Za cenu propagandy ve státní televizi
Strach a propaganda ve státní televizi TVP. Zuzanna Dabrowska v deníku Rzeczpospolita píše o zapojení stanice do informačních křížových výprav před volbou prezidenta.
-
Polská církev zažívá v časech papeže Františka tsunami, píše Rzeczpospolita
Papež František to myslí s očistou polské církve evidentně vážně. V analýze to píše komentátor polského deníku Rzeczpospolita.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.