Polská církev zažívá v časech papeže Františka tsunami, píše Rzeczpospolita

Vatikán podnikl kroky proti biskupovi kališské diecéze Edwardu Janiakovi, který údajně kryl případy sexuálního zneužívání v církvi. Na problémy upozornil film bratří Sekielských Hra na schovávanou. Díky snímku vyšlo najevo, že kališský biskup přesouval pachatele sexuálního zneužití z farnosti do farnosti a snažil se vše ututlat. 

Čtěte také

Reportér o sexuálním zneužívání v církvi: To téma pálí i řadu kněží, ale jít proti hierarchii je téměř nemožné

Teď ale biskup Janiak o své místo přišel a podle rozhodnutí Vatikánu musí dokonce opustit území své diecéze. Do řízení místní církve nesmí zasahovat ani zdálky.

Kauzou z Kališe se teď zabývají církevní vyšetřovatelé. Pokud se podezření potvrdí, může to mít následky i pro některé další biskupy, kteří podobným obviněním čelí. Polská církev v časech papeže Františka zažívá tsunami – myslí si komentátor deníku Rzeczpospolita.

Macronova oblíbenost stále padá

Tým francouzského prezidenta Emmanuela Macrona usilovně přemýšlí, jak vylepšit pošramocené vztahy mezi Francouzi a Elysejským palácem, píše deník Le Monde. Během koronavirové krize se podpora prezidenta Macrona ještě snížila, francouzský prezident ale slibuje nový začátek. Do příštích voleb mu zbývají dva roky, a tak se nabízí například výměna premiéra nebo slib systémových změn.

Čtěte také

Adam Černý: Macrona oslabuje koronakrize a dezerce vlastních poslanců

Jeden krok už Macron představil před týdnem během svého televizním projevu – chce předat některé rozhodovací pravomoci na nižší úroveň – ať už regionů nebo menších departementů. Oblastní úřady by tak mohly dostat nové rozhodovací pravomoci v oblasti energetiky, výstavby bytů nebo sociální a zdravotní péče. Cílem diskutované reformy by tak mohl být přesun rozhodování co nejblíž občanům.

Důležitou roli by v takovém procesu měli mít senátoři a místní politici. Na ně Macron spoléhal už při řešení krize takzvaných žlutých vest – připomíná Le Monde. Právě místně zvolení poslanci nebo komunální politici pomohli Macronovi v takzvané Velké národní debatě, při které se mohli všichni občané vyjádřit k politice nebo společenským problémům. Tehdy se Macronova popularita odlepila ode dna. V něco podobného doufají jeho blízcí poradci také letos.

Nebezpečí v Libyi?

Občanská válka v Libyi může snadno přerůst do přímého střetu cizích armád. Situaci po porážce povstaleckého generála Haftara u Tripolisu se věnuje německý Die Zeit. Haftarovy jednotky s podporou ruské polovojenské Wagnerovy armády se v posledních dnech stahují dál od hlavního města. Dál ale mají pod kontrolou rozsáhlá ropná pole.

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Libye a boj o dominanci ve Středomoří

Libyjské nerostné suroviny přitahují některé státy jako magnet. Třeba Turecko se snaží všemožně podporovat vládu Fajíze Sarádže uznávanou v OSN. Kromě ropy jde tureckému prezidentu Recepu Tayipu Erdoganovi taky o stavbu podmořského plynovodu a vybudování základny v západní Libyi. Naopak s bývalým generálem Haftarem drží například Rusko a méně nápadně i Francie.

Pro Moskvu by mohlo být do budoucna výhodné rozdělit si s Tureckem sféry vlivu v Libyi podobně, jako to obě země udělaly v Sýrii. Jejich vlády by si tak mohly v obou zemích vzájemně vycházet vstříc, ačkoliv stojí na opačných stranách zákopů. Nasazení vlastních jednotek v Libyi teď zvažuje také Egypt. Navíc dokud do země proudí nelegální zbraně ze zahraničí, je řešení libyjské války v nedohlednu.

Celý přehled tisku najdete v audiozáznamu.