Polská církev zažívá v časech papeže Františka tsunami, píše Rzeczpospolita

26. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Papež František

Papež František to myslí s očistou polské církve evidentně vážně. V analýze to píše komentátor polského deníku Rzeczpospolita.

Vatikán podnikl kroky proti biskupovi kališské diecéze Edwardu Janiakovi, který údajně kryl případy sexuálního zneužívání v církvi. Na problémy upozornil film bratří Sekielských Hra na schovávanou. Díky snímku vyšlo najevo, že kališský biskup přesouval pachatele sexuálního zneužití z farnosti do farnosti a snažil se vše ututlat. 

Čtěte také

Teď ale biskup Janiak o své místo přišel a podle rozhodnutí Vatikánu musí dokonce opustit území své diecéze. Do řízení místní církve nesmí zasahovat ani zdálky.

Kauzou z Kališe se teď zabývají církevní vyšetřovatelé. Pokud se podezření potvrdí, může to mít následky i pro některé další biskupy, kteří podobným obviněním čelí. Polská církev v časech papeže Františka zažívá tsunami – myslí si komentátor deníku Rzeczpospolita.

Macronova oblíbenost stále padá

Tým francouzského prezidenta Emmanuela Macrona usilovně přemýšlí, jak vylepšit pošramocené vztahy mezi Francouzi a Elysejským palácem, píše deník Le Monde. Během koronavirové krize se podpora prezidenta Macrona ještě snížila, francouzský prezident ale slibuje nový začátek. Do příštích voleb mu zbývají dva roky, a tak se nabízí například výměna premiéra nebo slib systémových změn.

Čtěte také

Jeden krok už Macron představil před týdnem během svého televizním projevu – chce předat některé rozhodovací pravomoci na nižší úroveň – ať už regionů nebo menších departementů. Oblastní úřady by tak mohly dostat nové rozhodovací pravomoci v oblasti energetiky, výstavby bytů nebo sociální a zdravotní péče. Cílem diskutované reformy by tak mohl být přesun rozhodování co nejblíž občanům.

Důležitou roli by v takovém procesu měli mít senátoři a místní politici. Na ně Macron spoléhal už při řešení krize takzvaných žlutých vest – připomíná Le Monde. Právě místně zvolení poslanci nebo komunální politici pomohli Macronovi v takzvané Velké národní debatě, při které se mohli všichni občané vyjádřit k politice nebo společenským problémům. Tehdy se Macronova popularita odlepila ode dna. V něco podobného doufají jeho blízcí poradci také letos.

Nebezpečí v Libyi?

Občanská válka v Libyi může snadno přerůst do přímého střetu cizích armád. Situaci po porážce povstaleckého generála Haftara u Tripolisu se věnuje německý Die Zeit. Haftarovy jednotky s podporou ruské polovojenské Wagnerovy armády se v posledních dnech stahují dál od hlavního města. Dál ale mají pod kontrolou rozsáhlá ropná pole.

Čtěte také

Libyjské nerostné suroviny přitahují některé státy jako magnet. Třeba Turecko se snaží všemožně podporovat vládu Fajíze Sarádže uznávanou v OSN. Kromě ropy jde tureckému prezidentu Recepu Tayipu Erdoganovi taky o stavbu podmořského plynovodu a vybudování základny v západní Libyi. Naopak s bývalým generálem Haftarem drží například Rusko a méně nápadně i Francie.

Pro Moskvu by mohlo být do budoucna výhodné rozdělit si s Tureckem sféry vlivu v Libyi podobně, jako to obě země udělaly v Sýrii. Jejich vlády by si tak mohly v obou zemích vzájemně vycházet vstříc, ačkoliv stojí na opačných stranách zákopů. Nasazení vlastních jednotek v Libyi teď zvažuje také Egypt. Navíc dokud do země proudí nelegální zbraně ze zahraničí, je řešení libyjské války v nedohlednu.

Celý přehled tisku najdete v audiozáznamu.

autoři: Martina Mašková , lup
Spustit audio

Související