Důchodová reforma na obzoru

Chybělo na něm jen za první tři měsíce skoro deset a půl miliardy, což je podle Ministerstva financí o 5 miliard víc, než se předpokládalo. Přitom za celý loňský rok činil schodek něco málo přes tři miliardy a ještě v lednu přesahovaly příjmy výdaje o 100 milionů korun.

A teď přijdou ty nepříjemné zprávy: pokud by se návrhy komise, která na nich pod vedením Vladimíra Bezděka pracovala přes čtyři měsíce, uskutečnily beze změn, dotkly by se doslova každého občana této země. Už proto, že by stouply ceny potravin a léků. Návrh reformy sice počítá se snížením odvodů na důchody z 28 na 23 procent hrubé mzdy a s polovičním snížením stropu pro odvody, ale propad příjmů chce mimo jiné vyrovnávat sjednocením sazeb DPH z dnešních 20 a 10 procent na jednotných 19 procent. Dodejme, že k takovému kroku se neodhodlalo ani sousední Německo, kde drastický balík navrhovaných úspor právě rozpoutal bouřlivou diskusi i uvnitř berlínské konservativně liberální koalice. Na DPH, která je tam 19 procent a u potravin a některého dalšího zboží dělá jen 7 procent, politici nesáhli s odůvodněním, že by se to dotklo lidí s nejnižšími příjmy a i celkově omezilo kupní sílu obyvatelstva, a tudíž ohrozilo konjunkturu. Chtějí jen přehodnotit seznam zboží s nižší sazbou DPH, nikoli však zrušit tuto sazbu úplně.

ODS byla původně sice proti jakémukoli zvyšování daní, ale podle informací HN by teď byla ochotna o sjednocení DPH uvažovat. S tím, že by například důchodcům zvýšení cen potravin nahradila zvláštním zvýšením důchodů. Lidem v pracovním procesu by víc peněz zbylo, protože by odváděli do systému méně. HN uvádějí jako příklad zaměstnance s 30 000 platem, který by v důsledku nižších odvodů dostal o 1500 víc. Pracující do 40 let by ale z této sumy museli povinně spořit 3 procenta z hrubé mzdy v pensijních fondech, což by v tomto modelovém příkladu znamenalo měsíční vklad 900 korun. Úspory by měly vynahradit nižší státní důchody. Dodat je třeba, že v takovém případě ovšem musejí zákonodárci udělat ještě další krok, který dlouho odkládají, a sice zreformovat penzijní fondy jako takové. V nich je třeba oddělit majetek klientů a akcionářů fondů tak, aby se jejich hospodaření stalo transparentní.

Bezděkova komise vyšla vstříc také nedávnému rozhodnutí ÚS, že je současný systém výpočtu důchodů nespravedlivý a musí se do podzimu příštího roku změnit. Navrhuje snížit stropy na placení sociálního pojištění z dnešního šestinásobku na trojnásobek průměrné mzdy, což by u lidí s nadprůměrnými příjmy snížilo propastný rozdíl mezi platbami do důchodového pojištění a výší očekávaného důchodu. Další novinkou by bylo zrušení vdovských a vdoveckých důchodů, ovšem teprve u těch manželů, kterým by se v budoucnu počítal důchod z jednoho vyměřovacího základu. Což by mělo připadat v úvahu teprve po rozjezdu důchodové reformy. Tedy podle návrhu Bezděkovy komise nejpozději v roce 2015.

Zatím se strany, které mají šanci sestavit vládu, tváří vůči tomuto konceptu vstřícně. Co se stane, až ho začnou pitvat, ale teprve uvidíme. Ekonom Bezděk zažil každopádně už před pěti lety, že to, na čem s týmem odborníků pracoval, skončilo nakonec v parlamentním propadlišti.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání. Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas.