Domácí násilí zažila třetina českých žen, Istanbulskou úmluvu potřebujeme, míní právník

Podle právníka Pavla Houdka není Istanbulská úmluva důležitá kvůli legislativním novinkám, jejím schválením bychom se ale stali členy společenství zemí, které odmítají násilí na ženách.

Čtěte také

Jana Jochová: Fraška jménem Istanbulská úmluva

Dále uvádí, že domácí násilí někdy v životě zažila až třetina český žen: „To je strašné číslo a ukazuje, že je zde významný celospolečenský problém.“

„Jakmile přistoupíme k mezinárodní smlouvě, tak je v zásadě jedno, jaká politická strana bude u moci. Nepůjde tak snadno utnout financování organizací, které pomáhají obětem násilí, nebo měnit zákony,“ vysvětluje.

V Polsku a Maďarsku se k moci dostávají strany, které chtějí návrat zpět – chtěly by ženy zatlačit zpátky ke sporákům, a to se může stát i u nás.
Petr Houdek

Připouští, že české zákony jsou nastavené celkem dobře, zdaleka prý ale nejde jen o trestněprávní rovinu – v Česku je například nedostatek azylových domů, kam se může týraná žena uchýlit. Přistoupení k Istanbulské úmluvě by těmto službám garantovalo financování.

Politický dokument

Podle senátora Jiřího Čunka (KDU-ČSL) je Istanbulská úmluva spíše politický dokument – jen asi třetina se týká legislativy, která už ale je zakotvena v českém právním řádu.

„Pan Houdek shrnul veškeré argumenty proti. Od legislativy, kterou potřebujeme, abychom ochránili ženy, a politického manifestu, kterým se k tomu přihlásíme, jsme skončili u financování neziskových organizací,“ kontruje hejtman Zlínského kraje.

V každé společnosti jsou devianti, ale v normální společnosti neexistuje nikdo, kdo by neodsuzoval násilí.
Jiří Čunek

Čunkovi vadí, že přijetím úmluvy by se z násilí na ženách stala „absolutní priorita“ a místo důkazu by stačilo i pouhé podezření. „Máme dost případů, kdy žena v rámci msty či sporu o dítě obvinila muže, že dítě sexuálně zneužívá – a pak se ukázalo, že tomu tak nebylo. Musíme vyváženě podporovat všechny občany,“ zdůrazňuje. 

Čtěte také

Istanbulská úmluva upřednostňuje ženy – většina mužů nikdy nepřizná, že jsou oběťmi, tvrdí Zdechovský (KDU-ČSL). Právnička nesouhlasí

Ve zbývajících dvou třetinách Istanbulská úmluva podle Čunka popírá přirozený řád věcí – například že se lidé rodí jako muži a ženy a své pohlaví si nemohou sami určit. Operuje prý totiž s pojmy, které to relativizují. „Když si přečteme román, tak v něm každý považujeme za podstatné něco jiného. Zákony ale mají být psány co nejjednoznačněji.“

Podle Houdka se ale Istanbulská úmluva nijak netýká dokazování u soudu ani presumpce neviny.

Právník odmítá i Čunkovo tvrzení, že text zpochybňuje existenci dvou pohlaví – pojem gender je totiž něco jiného:

„Vy se narodíte jako žena a společnost vám přiřkne určitou roli. Když se zeptáme, kdo je živitel rodiny, tak většina lidí u nás pravděpodobně odpoví, že muž. Úmluva nepopírá rozdíly mezi pohlavími – proto je to úmluva o odstraňování násilí na ženách!“