Dokument: Žací stroje brutálně likvidují populaci srnčí zvěře

Srnče
Srnče
0:00
/
0:00

Zastavme skrytá jatka, vyzývají veřejnost aktivisté v kampani Stop sečení srnčat. Členové spolku Hlas zvířat organizují petici a snaží se podnítit myslivecké spolky a zemědělce ke zvýšenému zájmu o problematiku posekaných srnčích mláďat při jarní senoseči. Někde se dobrovolníci aktivně účastní vyhánění zvěře z luk těsně před sečením.

Desítky tisíc zabitých mláďat

Problém je závažný. Podle neoficiálních údajů je ročně rozsekáno nebo vážně zraněno žací technikou kolem 60 tisíc srnčích mláďat. „Může se stát z roku na rok, že nebude nic vidět a najednou nám v Čechách vymře celý druh,“ upozorňuje na možný dopad oslabování populace srnčí zvěře Jan Bartoška, docent systémového inženýrství ze Zemědělské univerzity.

„Vůči fotkám posekaných srnčat na internetu jsem ale skeptický,“ říká docent Bartoška. Na sociálních sítích podle něj sice drastické obrázky vzbudí rozruch, ale efektivní reakci nevyvolají. „Když napíšete výzvu: ‚Přijďte v půl páté ráno dvacet kilometrů za Prahu pomoc vyhánět!‘, nezareaguje na ni nikdo.“

Vědci ze zemědělské univerzity připravili webový portál senoseč on-line, který dnes spojuje asi pět tisíc dobrovolníků a několik set zemědělců a myslivců. Právě komunikace těchto tří stran je totiž pro efektivní řešení problému zásadní.

Podle zákona mají zemědělci povinnost hlásit sečení, ale také kupříkladu noční práce nebo použití chemických prostředků uživateli honitby, tedy myslivcům. Porušení této povinnosti je přestupkem, za který může ministerstvo zemědělství udělit sankci až 10 tisíc korun. Ministerstvo ale případy, kdy by taková sankce byla udělena, neeviduje.

Dokumentarista Ivan Studený a Pavla Benettová z Platformy pro udržitelný rozvoj a etiku

Je třeba zapojit moderní technologie

Ochranu zvěře by mohla zajistit věda. „Technologie tu jsou, jde jen o to je využít,“ tvrdí Pavla Benettová ze spolku Hlas zvířat, která se v kritickém období května a června aktivně účastní vyhánění zvěře. „Snažíme se například přesvědčit zemědělce, aby na žací stroje instalovali termokamery.“

Podobný nápad testuje i Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti. Podle Jana Cukora ze Zemědělské univerzity jsou nejefektivnějším způsobem hledání srnčat v louce před sečením drony s termokamerami. „Tak najdeme srnče, opatříme jej miniaturní vysílačkou a sledujeme, jak se po vynesení z louky chová a zda se shledá s matkou,“ vysvětluje Jan Cukor aktuální výzkum.

Samo ministerstvo zemědělství spoléhá na moderní mobilní plašiče, které prošly testováním Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti. „Plašiče po setmění automaticky vyhánějí zvěř hlukem a mění tón, aby si na ně zvěř nezvykla,“ popisuje Cukor. Podpora myslivců, aby si mohli plašiče pořídit, je součástí připravované novely nařízení vlády.

Sehnat dobrovolníky je problém

Někteří zemědělci ale víc než plašičům věří dobrovolníkům se speciálně vycvičenými psy. „Sehnat myslivce, nebo dobrovolníky, kteří by z louky vyhnali zvěř, je ale problém,“ svěřuje se v rozhlasovém dokumentu zemědělec Jaroslav. „Myslivost je zájmová činnost, jsou to lidé v přestárlém věku nebo zaměstnaní. Když zavolám, že budu sekat, nenajdu nikoho, kdo by ty louky prošel.“

Zemědělci občas nelibě nesou zveřejňování drastických obrázků posekaných mláďat. „Kolikrát se ta louka projde dopředu a stejně nakonec nějaké srnče poseču. Potom musím mít nervy na to zvíře dorazit, aby se tam zbytečně netrápilo,“ vysvětluje Jaroslav. „Mám ale strach, že když tam budou dobrovolníci, akorát se to objeví na internetu a použije se to proti myslivcům a zemědělcům.“

Srnče

Spustit audio
autor: Ivan Studený

Související