„Dokázal obhájit existenci Akademie věd.“ Před rokem zemřel Rudolf Zahradník, jezdila za ním i Merkelová
Rudolf Zahradník, jeden ze zakladatelů české kvantové chemie, byl nejen výjimečná osobnost, za níž se do Čech vracela jeho někdejší studentka Angela Merkelová. Byl také vynikající vědec. A je to i jeho zásluha, že je dnes česká Akademie věd (AV) špičkovou institucí, vzpomíná místopředseda AV Zdeněk Havlas na kolegu a přítele Zahradníka, který před rokem zemřel. „V době, kdy nastupoval do vedení, přišel útok ze strany, ze které by jej neočekával: od vysokých škol,“ připomíná.
„Rudolf byl prvním předsedou akademie po rozdělení Československa. Stál tehdy před ním těžký úkol obhájit důležitost existence takové instituce,“ vrací se do minulosti Havlas.
Čtěte také
Akademie byla tehdy napadána, že je reliktem sovětského režimu. A to i přesto, že obdobné výzkumné instituce existují všude po světě. „Akademie věd byla založena v roce 1953 podle sovětského vzoru, ačkoliv její historie sahá do dob Rakouska-Uherska,“ říká místopředseda akademie a připomíná tehdejší argumenty vysokých škol:
„Ty měly tendenci doporučit, aby se akademie zrušila a peníze byly rozděleny mezi vysoké školy a věda se dělala jen tam.“
Rudolf nakonec dokázal obhájit existenci Akademie věd a ke konci jeho druhého funkčního období už bylo pro instituci lépe.
Zdeněk Havlas
Instituce tedy musela prokázat, že dokáže dělat výzkum na světové úrovni. „A to se nám dařilo a daří. V době Rudolfově to ale znamenalo, že rozpočet byl značně omezen a instituce musel zeštíhlet,“ připouští Havlas a dodává, že zpětně tento krok hodnotí jako dobrý:
Čtěte také
„Mohli jsme se rozloučit s těmi, kteří vědu nedělali úplně dobře a neměli pro ni předpoklady. Tak akademie zeštíhlela téměř o polovinu a všechny ústavy prošly transformací.“
„Rudolf nakonec dokázal obhájit existenci Akademie věd a ke konci jeho druhého funkčního období už bylo pro instituci lépe. Ta začala být mnohem produktivnější, začala plnit svou funkci pracoviště základního výzkumu na nejvyšší úrovni a tak je tomu dodnes.“
Lehká konkurence prospívá
Bez Zahradníkova zásahu by úroveň vědeckého zkoumání v Česku byla značně nižší. „Právě koexistence vysokých škola a akademie je velmi prospěšná. Vysoké školy připravují doktorandy, ale my zase pomáháme s jejich školením. Bez kvalitně vyškolených pracovníků by akademie nemohla do budoucna žít.“
Čtěte také
Akademie také pomáhá vysokým školám dosáhnout lepším vědeckých výsledků. „A lehká konkurence mezi oběma typy institucí vede k tomu, že kvalita vědy je ještě vyšší.“
Kdyby byla tenkrát Akademie věd zrušena, vysoké školy by nejspíš převzaly budovy a majetek, ale už méně její pracovníky, předpokládá chemik Havlas. „Univerzity by si pravděpodobně neporadily s tímto majetkem a vybavením, takže by to bylo prošustrování toho, co v akademii kdy bylo.“
„To by skončilo zřejmě masivním exodem našich vědců do zahraničí,“ naznačuje Zdeněk Havlas scénář, jemuž Rudolf Zahradník svým úsilím zabránil, a tak zajistil rozkvět nejen Akademie věd, ale celé české vědy.
Poslechněte si celou vzpomínku Zdeňka Havlase na Rudolfa Zahradníka.
