Dny po 17. listopadu 1989 byly především plné obav

17. listopad 1989
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 17. listopad 1989
0:00
/
0:00

Vzpomínkové shromáždění studentů k památce v roce 1939 zabitého studenta Jana Opletala přerostlo 17. listopadu 1989 v Praze v mohutnou demonstraci požadující politické reformy.

Při zásahu komunisty ovládaných bezpečnostních složek na Národní třídě bylo zraněno 560 lidí. Vyvolalo to vlnu nevole, lidé vyšli do ulic a pro tehdejší Československo začaly dramatické dny.

Co přinesou další dny?

Padaly otázky, co přinesou další dny. Panovaly obavy, strach a nejistota. Lidé přemýšleli, jakým způsobem – a zda vůbec – je možný pokojný přechod od diktatury k demokracii. Strach a obavy se režim rozhodně nechystal rozptýlit. Mlžil, vypouštěl zkreslené polopravdy a „oficiální lži“: o stanném právu nebo o tom, že se na Prahu valí tanky. Komunisté se navíc snažili zdiskreditovat studentské hnutí.

HLASUJTE: Připomíná si naše společnost dostatečně i události ze 17. listopadu 1939?

17. listopad 1989 na Václavském náměstí

Už zítra to bude 29 let, co se v Československu začal drolit komunistický režim. Jeho pád po 17. listopadu 1989 považují Češi za nejvýznamnější událost od vzniku republiky v roce 1918. 

Velkou neznámou byla odpověď na otázku, jak se k událostem postaví dělníci. Právě jimi a jejich dominantním postavení ve společnosti se komunistický režim oháněl. Studenti si ale byli vědomi, že dělníky a rolníky musí oslovit a získat na svou stranu. To se také podařilo, manifestující občané podávali přátelskou ruku i členům bezpečnostních složek a Československé lidové armády.

Přestože z celého světa přicházela slova solidarity, odsouzení brutality a podpory změnám, nebylo jasné, jaký postoj zaujme Sovětský svaz. Vždyť v zemi přebývala již 20 let sovětská vojska. Postoj mocného souseda ale nakonec vyzněl ve prospěch občanského hnutí.

Občanské fórum jako mluvčí občanů

Studenti, herci, členové nezávislých iniciativ – ti všichni měli požadavky. Vedle lidí kolem Václava Havla se do hry začal vracet Alexandr Dubček.

Alexander Dubček a Václav Havel na tribuně na Letné

Uvažovalo se o něm jako o prezidentovi. Zastřešujícím společenstvím se již v prvních dnech stalo Občanské fórum a na Slovensku Verejnosť proti násiliu. Hlavními požadavky byl konec násilí, demise stávajícího vedení KSČ, zrušení její ústavou zaručené vedoucí úlohy, propuštění vězňů svědomí a později i svobodné volby.

Historickým mezníkem se stal pátek 24. listopadu 1989, kdy i s celým předsednictvem odstoupil generální tajemník Ústředního výboru KSČ, vrcholně nepopulární Miloš Jakeš. Občanské fórum se stalo mluvčím občanů při vyjednávání s vládnoucí mocí a následně 26. listopadu 1989 zveřejnilo svůj první program. Vznikem Občanského fóra a jeho vstupem do politiky skončilo prvních devět dnů obav a nejistoty.

Všem bylo jasné, že se nemusí obávat dalšího násilí ani ze strany domácích bezpečnostních a vojenských složek, tak už vůbec ne vojsk sovětských. Pominuly také obavy ze zatýkání s perzekucí za občanské postoje v uplynulých dnech. Manifestační generální stávka v pondělí 27. listopadu se pak stala prvním společným činem probouzející se občanské společnosti a ta ve zkoušce obstála.

Jaký byl první týden po 17. listopadu 1989 ve vysílání Svobodné Evropy, co bylo pro její pořady typické a co naopak mimořádné? Jak nás viděli naši blízcí za hranicemi? Unikátní ukázky z vysílání této mnichovské stanice nabízí Archiv Plus.

Spustit audio
autor: Lukáš Peška

Související