Dilema krymských Tatarů

Krymští Tataři

Krymští Tataři čelí dilematu, zda mají spolupracovat s Ruskem, nebo je bojkotovat. Před týdnem jejich národní rada v historické tatarské metropoli Bachčisaraj schválila rezoluci, podle které budou Tataři usilovat o sebeurčení a národní územní autonomii na Krymu.

Když se teď všichni řídí právem na sebeurčení, tak musí být jasné, že stejná právo mají i Tataři, řekl vůdce krymskotatarského národního hnutí Refat Čubarov v narážce na ruskou anexi Krymu ukrajinskému deníku Kyiv Post.

Rusko ji údajně provedlo, aby „chránilo práva etnických Rusů“, ale krymští Tataři se uznání svého práva na autonomii dlouhá léta dožadovali marně jak na Sovětském svazu, tak na Ukrajině.

Tataři, kteří jsou muslimové, tvoří 12% ze dvou milionů obyvatel Krymu, jejž považují za svou historickou domovinu. Stalin v roce 1944 celé tatarské obyvatelstvo z Krymu deportoval na Sibiř a do střední Asie. Po několika desetiletích pokojných protestů se jich asi 200.000 konečně na Krym vrátilo začátkem 90. let. I potom ale dál marně požadovali, aby ukrajinská vláda uznala jejich historický nárok na Krym a zaručila jim ochranu jazyka a kultury.

Čtěte také

Po ruském obsazení Krymu se však Tataři stali politickou silou, s níž je třeba počítat. Jejich politická odnož Medžlis prohlásila referendum o připojení Krymu k Rusku za nezákonné a vyzvala k jeho bojkotu, který většina Tatarů dodržela. Teď se však najednou snaží Tatarům vlichotit jak Rusko, tak Ukrajina.

Kyjev přijal už čtyři dny po referendu rezoluci, která Tatary uznává za domorodé obyvatelstvo Krymu, což na ně po 23 letech vytáček zapůsobilo málem jako urážka. Rezoluce však otevřela cestu k tatarské autonomii v případě, že by se na Krym opět začaly vztahovat ukrajinské zákony. „Najednou se daly do pohybu věci, které se měly dít už před 20 lety,“ konstatuje Čubarov.

Také ruský prezident Vladimir Putin uznal právo krymských Tatarů na zastoupení ve vládě a vzdělání ve vlastním jazyce. Na Krym se hrnou zástupci Tatarů z Ruské federální republiky Tatarstán a hovoří o bratrství a spolupráci v náboženské, obchodní a kulturní oblasti. A nový proruský krymský parlament slíbil, že uzákoní dvacetiprocentní zastoupení Tatarů v zákonodárném sboru.

Pokojný protest krymských Tatarů v Simferopolu

Západ jim však na pomoc nepřispěchal. Podle ruských zákonů je teď Krym součástí Ruské federace. Tataři mohou buď spolupracovat s novými místními úřady v rámci ruské legislativy, aby svá práva prosadili, anebo mohou vládu, kterou považují za nezákonnou, bojkotovat.

Čtěte také

Toto dilema se týká všech – každý Tatar se teď musí rozhodnout, jestli si vymění pas za ruský a zda to představuje nezbytnost, nebo zradu. Národní rada nakonec po mnohahodinové debatě ponechala rozhodnutí, zda se Tataři budou podílet na krymské vládě, na Medžlisu a otázku výměny pasu na každém jednotlivci – jen radí, aby nikdo ukrajinský pas nevracel a raději tvrdil, že ho ztratil.

Krymští Tataři se ocitli uprostřed zmatků a záplavy nevyřešených a nezodpovězených praktických otázek registrace půdy, vlastnictví nemovitostí a bankovních účtů, vzdělání dětí nebo vojenské služby svých synů v ruské armádě, a tak s pragmatickým přístupem k novým úřadům neochotně souhlasili.

Mnozí mají pocit, že to není správné, ale uznávají, že v této chvíli mnoho jiných možností nemají. Byli by radši součástí Ukrajiny, protože mají k Ukrajincům blíž než k Rusům. Ale opustit kvůli tomu Krym? To přece nejde.

Zpracováno ze zahraničního tisku.