Dezinformační video Plandemic je hitem internetu. Zdiskreditovaná vědkyně v něm mluví třeba o „léčivých mikrobech“ v mořské vodě

9. září 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Fake news

Na sociálních sítích jako YouTube nebo Facebook se rozšířilo lživé video s názvem Plandemic. Je kvalitně zprodukované a tvrdí se v něm třeba to, že nošení roušek aktivuje virus.

Video Plandemic se velmi rychle stalo hitem internetu. Viděly ho už miliony lidí a šíří se dál dokonce i přes to, že se ho dotčené platformy snaží zastavit. Zasáhly prý totiž pozdě, a to právě z důvodu koronavirových omezení.

Čtěte také

Snímek, který se tváří jako upoutávka na celovečerní dokumentární film o boji s koronavirem, má více než 20 minut a je zprodukován mnohem kvalitněji než jiná konspirační videa.

Paradoxem je, že k jeho šíření v nemalé míře přispěly i známé osobnosti, včetně hráčů nejvyšší ligy amerického fotbalu nebo influencerů s miliony fanoušků.

Odpůrkyně očkování

Hlavní hvězdou krátkého filmu je Judy Mikovitsová, známá tvář komunity odpůrců očkování a zdiskreditovaná vědkyně, která před deseti lety musela kvůli lživé studii opustit institut pro výzkum syndromu chronické únavy.

Ve snímku se mluví taky o tom, že čísla mrtvých jsou záměrně zkreslována tak, aby se snáze dosáhlo kontroly nad populací.

Mikovitsová se snaží vystupovat jako osobnost upozorňující na vědecké nepravdy a ve videu tvrdí, že koronavirus je jen zástěrkou pro další rozšíření očkování. Zazní ale i teorie o tom, že nošení roušek virus aktivuje nebo že v mořské vodě se nachází léčivé mikroby a je proto „šílenství“ uzavírat pláže.

Žádné z těchto tvrzení ale není vědecky potvrzené. Stejně jako není odborně prokázáno, že by nový typ koronaviru pocházel z laboratoře.

Konspirace má hlavně vydělávat

Daniel Dočekal ze serveru Lupa.cz upozorňuje, že naprostá většina konspiračních a desinformačních obsahů si klade za cíl vydělávat. Peníze se získávají z reklamy a pokud je dosah dostatečně velký, může desinformace vynést i desítky tisíc dolarů.

Čtěte také

Problém prý je, že mazání škodlivého obsahu bylo v posledních týdnech výrazně omezené karanténními opatřeními, která zasáhla i zaměstnance sociálních sítí. Za tu dobu se razantně zvýšil počet falešných účtů, spamů i konspirací, vysvětluje Dočekal.

Boj s fake news má navíc ještě další háček – jazykovou rozmanitost. Aby byl totiž kontrolním mechanismem nebezpečný obsah správně identifikován, museli by znát zaměstnanci jak daný jazyk, tak veškeré regionální souvislosti. Proto na potenciálně vadný obsah často upozorní až samotní uživatelé.

autor: Martina Rasch
Spustit audio

Související