Demokratický Západ by mohl vést informační a hybridní válku proti Rusku, doporučuje historik Hlaváček

Ani smrt prezidenta Vladimira Putina by podle historika a filozofa Petra Hlaváčka nepřinesla ve vztahu Ruské federace k Ukrajině změnu. „Putinův konec bude v ruské tradici vypadat tak, že diktátor zemře a my ani nebudeme vědět, jestli přirozenou, nebo nepřirozenou smrtí. Bude mít, podle stavu ruské kasy, více nebo méně opulentní pohřeb,“ spekuluje Hlaváček. 

Čtěte také

Rusista: Rusko vytvořilo kult hrdiny, smrt za vlast je čest. Za kritiku Putina ale skončí i válečný veterán

„Ale to je v podstatě jedno, protože tohle není Putinova válka proti Ukrajině. To je válka Ruska a ruského imperialismu a kolonialismu,“ zdůrazňuje Hlaváček a doplňuje: 

„A není to nenávistná válka jenom proti Ukrajině, ale i proti Západu. A pokud celý konflikt skončí plichtou, tak to by byl průšvih, protože to je rozvrat mezinárodního řádu.“

Hlaváček připomíná, že Rusko nikdy nezažilo právní stát, demokracii a svobodu. Pravdu tak podle něj nemají experti, kteří ukazují na to, že ruská společnost není v podpoře války na Ukrajině jednotná. „Tohle je autentické Rusko,“ namítá Hlaváček s odkazem na současnou ruskou společnost.

„Vladimir Putin je tyran, který se vydal na imperiální výboje,“ je přesvědčený. Válka na Ukrajině je podle něj mimo jiné testem, jak na hrozbu zareagují západní státy zmítané krizí identity.

Čtěte také

Ukrajinistka Víchová: Západ uvěřil ruskému mýtu, že jde o neporazitelnou a věčnou zemi. Podívejme se ale pořádně do jejich historie

„Západní svět dýchá dvěma plícemi,“ přirovnává Hlaváček.

„Máme svět anglosaský v čele s USA. A pak je tady naše Evropa. Ta má víc obyvatel než Spojené státy americké, možná je i bohatší, ale chybí jí vůle k obraně. Pomaličku se ale Evropa probouzí, protože nám Rusko vyhlásilo válku a hlásá nenávist vůči nám. To nepůjde takto dál.“

Šok vyvolaný válkou na Ukrajině podle něj souvisel zejména s důvěrou, kterou evropské země vkládaly do Ruska jako do svého partnera. 

„Macron si kdysi rád a s Putinem telefonoval, a to ještě krátce před válkou,“ připomíná Hlaváček. „Ale Německo byl ten průšvih. Oni to dobře vědí, i když probuzení je zdlouhavé. Asi budeme muset počkat na jinou vládu, v jejímž čele nebude sociální demokrat Olaf Scholz.“

Vést hybridní válku

Evropské státy by se proto měly bránit mnohem aktivněji než jen dodávkami zbraní na Ukrajinu. Protože Rusko vůči nám hlásá nenávist a vede hybridní válku. Hlaváček by se proto přikláněl k podobné odpovědi. 

Čtěte také

Nechybí jim noha, ale frontová linie. Ukrajinka vrací život vojákům, kteří se odmítají vzdát

„Demokracie také může vést informační války, protože to je součást nějaké sebezáchovy a obrany. Dokonce jsem pro hybridní válku z naší strany proti Rusku. Zasypávat je informacemi,“ doporučuje.

Podle něj se tak neděje, protože chybí společenská poptávka po větší angažovanosti a převládá strach.

„Problém je, že státníci přece jsou vynášeni do svých funkcí demokratickou volbou. A poslední desetiletí čelíme zvláštní občanské pandemii neodpovědnosti a strachu,“ myslí si Hlaváček. „Je to takové zapouzdřenost, jako že Evropa vystoupí z dějin a dějiny půjdou kolem nás.“

Proč může být nebezpečná vznikající frakce Patrioti pro Evropu? Odpovědi si můžete poslechnout v záznamu celého rozhovoru. Ptá se Barbora Tachecí.