Rusista: Rusko vytvořilo kult hrdiny, smrt za vlast je čest. Za kritiku Putina ale skončí i válečný veterán
Ruská propaganda může za úspěch vydávat cokoli. Třeba letošní květen, který pro ni byl ve válce na Ukrajině obzvlášť smrtícímu měsícem. Analytici britské vojenské rozvědky odhadli, že Moskva přišla průměrně o 1200 lidí denně. „Lidé se to snaží nějak dopočítat, včetně toho, že si vezmou úmrtní oznámení nebo nekrology. I tak se ale dostávají k neúplným číslům,“ říká rusista a historik Marek Příhoda z Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.
Počet padlých ruských vojáků se podle údajů think-tanků i ozbrojených složek různých zemí výrazně liší. Spojené státy například odhadují, že od začátku ruské invaze bylo ve válce na Ukrajině zabito nebo zraněno 350 000 ruských vojáků, zatímco Britové odhadují až 500 000.
„Všechna tato čísla bych přijímal opravdu kriticky. Raději bych bral nějaký průnik, protože Rusko výši svých ztrát pochopitelně nezveřejňuje,“ říká Příhoda.
Čtěte také
Jediná čísla o ruské armádě poskytl prezident Vladimir Putin v prosinci minulého roku, ani ta ale nelze ověřit. Zveřejnění počtu ztrát je pro média, která působí v Rusku a podléhají tak státní kontrole, zapovězeno.
Řada lidí, u kterých se dá předpokládat, že v bojích zemřeli nebo padli do zajetí, jsou navíc ruskými úřady stále vedeni jako nezvěstní.
„Lidé se snaží nějak těch čísel dopočítat, včetně toho, že si opravdu vezmou úmrtní oznámení nebo nekrology. I tak se ale dostávají k neúplným číslům,“ podotýká Příhoda.
Kult hrdiny a lepší smrt
Ruská propaganda a obraz obětí se ale od začátku války změnil. Moskva šla do války s tím, že zvítězí během několika dnů. Když už ale v bojích padlo tolik ruských vojáků, že ztráty nešlo utajit, zvolil režim jinou taktiku – kult hrdiny.
Do ruské společnosti se tak i pomocí plakátů, nebo „lavic hrdinů“ ve školách, ve kterých mohou sedět jen děti s dobrými výsledky, dostává představa, že položit život za vlast je smyslem života a je to čest.
Čtěte také
„Je to představa o tom, že existuje nějaká lepší smrt, a tou je smrt na bojišti. Ten kult je velice silný a myslím, že se přidává jako jeden z hlavních sloupů dnešního režimu. Ke kultu slavné minulosti, k představě Ruska, jako obležené pevnosti v kruhu nepřátel se přidal tento motiv a velice silný kult hrdiny,“ vysvětluje rusista.
Poslední dobou v Rusku sílí hlas veteránů, kteří působí i jako blogeři a válku na internetu kritizují. Jedním z nich je například bývalý wagnerovec Vladislav Zamkov, který Rusy varoval před vstupem do armády.
„Rozhodně to není sympatický hrdina. On sám o sobě tvrdí, že zabil 200 lidí. A jenom se ptá, proč je vlastně zabil,“ říká Příhoda.
I přesto, že perzekuovat takové veterány by bylo pro Putina těžší než představitele liberální opozice, překročení mantinelů nastavených ruským režimem by jim podle Příhody neprošlo.
Varovným příkladem je například bývalý vojenský důstojník Igor Girkin Strelkov, který proslul kritikou ruského velení a sledovalo ho velké množství lidí. Ve chvíli, kdy vyslovil ambici kandidovat na prezidenta, mu ale v lednu 2024 přišel zatykač a byl odsouzen na čtyři roky vězení.
„Dovolím si tvrdit, že tento osud bude čekat každého, kdo překročí jasně definovanou mez. Pokud začne kritizovat samotného Putina, pokud začne organizovat své stoupence s cílem provést nějakou akci, tak rozhodně skončil,“ dodává Příhoda.
Proč zatím nedošlo k další mobilizaci v Rusku? Poslechněte si celý rozhovor, ptá se Barbora Tachecí.
Související
-
Ukrajinistka Víchová: Nesmíme brát jako fakt, že Rusko je neporazitelná a věčná země
Válka na Ukrajině pokračuje, přestože mnozí tvrdí, že se nic neděje. „To si myslíme my. Stabilita je provázená obrovským krvácením,“ připomíná ukrajinistka Lenka Víchová.
-
Kdyby Putin „odešel“, vyvolá to u Rusů obavy a strach, myslí si historik Kocian
„Určitě je ve válce na Ukrajině potenciál globálního konfliktu – není to ale jasná věc,“ říká historik z Ústavu soudobých dějin Akademie věd Jiří Kocian.
-
Novinářka Procházková: Rusové sice chtějí mír, ale nechtějí prohrát válku
„Putin v ruské společnosti cítí poptávku po míru a také chce ukázat, že není tím šílencem a válečným štváčem,“ myslí si novinářka a spisovatelka Petra Procházková.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka