Rusista: Rusko vytvořilo kult hrdiny, smrt za vlast je čest. Za kritiku Putina ale skončí i válečný veterán

1. červenec 2024

Ruská propaganda může za úspěch vydávat cokoli. Třeba letošní květen, který pro ni byl ve válce na Ukrajině obzvlášť smrtícímu měsícem. Analytici britské vojenské rozvědky odhadli, že Moskva přišla průměrně o 1200 lidí denně. „Lidé se to snaží nějak dopočítat, včetně toho, že si vezmou úmrtní oznámení nebo nekrology. I tak se ale dostávají k neúplným číslům,“ říká rusista a historik Marek Příhoda z Ústavu východoevropských studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy.

Počet padlých ruských vojáků se podle údajů think-tanků i ozbrojených složek různých zemí výrazně liší. Spojené státy například odhadují, že od začátku ruské invaze bylo ve válce na Ukrajině zabito nebo zraněno 350 000 ruských vojáků, zatímco Britové odhadují až 500 000.

„Všechna tato čísla bych přijímal opravdu kriticky. Raději bych bral nějaký průnik, protože Rusko výši svých ztrát pochopitelně nezveřejňuje,“ říká Příhoda.

Čtěte také

Jediná čísla o ruské armádě poskytl prezident Vladimir Putin v prosinci minulého roku, ani ta ale nelze ověřit. Zveřejnění počtu ztrát je pro média, která působí v Rusku a podléhají tak státní kontrole, zapovězeno.

Řada lidí, u kterých se dá předpokládat, že v bojích zemřeli nebo padli do zajetí, jsou navíc ruskými úřady stále vedeni jako nezvěstní.

„Lidé se snaží nějak těch čísel dopočítat, včetně toho, že si opravdu vezmou úmrtní oznámení nebo nekrology. I tak se ale dostávají k neúplným číslům,“ podotýká Příhoda.

Kult hrdiny a lepší smrt

Ruská propaganda a obraz obětí se ale od začátku války změnil. Moskva šla do války s tím, že zvítězí během několika dnů. Když už ale v bojích padlo tolik ruských vojáků, že ztráty nešlo utajit, zvolil režim jinou taktiku – kult hrdiny.

Do ruské společnosti se tak i pomocí plakátů, nebo „lavic hrdinů“ ve školách, ve kterých mohou sedět jen děti s dobrými výsledky, dostává představa, že položit život za vlast je smyslem života a je to čest.

Čtěte také

„Je to představa o tom, že existuje nějaká lepší smrt, a tou je smrt na bojišti. Ten kult je velice silný a myslím, že se přidává jako jeden z hlavních sloupů dnešního režimu. Ke kultu slavné minulosti, k představě Ruska, jako obležené pevnosti v kruhu nepřátel se přidal tento motiv a velice silný kult hrdiny,“ vysvětluje rusista.

Poslední dobou v Rusku sílí hlas veteránů, kteří působí i jako blogeři a válku na internetu kritizují. Jedním z nich je například bývalý wagnerovec Vladislav Zamkov, který Rusy varoval před vstupem do armády.

„Rozhodně to není sympatický hrdina. On sám o sobě tvrdí, že zabil 200 lidí. A jenom se ptá, proč je vlastně zabil,“ říká Příhoda.

I přesto, že perzekuovat takové veterány by bylo pro Putina těžší než představitele liberální opozice, překročení mantinelů nastavených ruským režimem by jim podle Příhody neprošlo.

Varovným příkladem je například bývalý vojenský důstojník Igor Girkin Strelkov, který proslul kritikou ruského velení a sledovalo ho velké množství lidí. Ve chvíli, kdy vyslovil ambici kandidovat na prezidenta, mu ale v lednu 2024 přišel zatykač a byl odsouzen na čtyři roky vězení.

„Dovolím si tvrdit, že tento osud bude čekat každého, kdo překročí jasně definovanou mez. Pokud začne kritizovat samotného Putina, pokud začne organizovat své stoupence s cílem provést nějakou akci, tak rozhodně skončil,“ dodává Příhoda.

Proč zatím nedošlo k další mobilizaci v Rusku? Poslechněte si celý rozhovor, ptá se Barbora Tachecí.

autoři: Barbora Tachecí , jud

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.