Rusko je nervózní. Summit k míru na Ukrajině ukázal, že se naše jednota nedrolí, hodnotí člen české delegace

Závěrečné komuniké, které podepsala většina zemí, vyzývá mimo jiné k návratu deportovaných dětí, k zapojení všech stran do jednání o míru anebo zmiňuje princip územní celistvosti státu. Přestože jde o obecnější formulace, vedly podle náměstka ministra zahraničí Jana Mariana ke konsenzu.

Čtěte také

iROZHLAS

Lídři vyzvali k návratu unesených ukrajinských dětí. Část jich prohlášení nepodepsalo

„Šlo o široký globální klub, kde pochopitelně některé země mají různé názory, čili formulace nemůžou být tak tvrdé. Stále je ale důležité, že jsme se sešli v tak hojném počtu a že jsme se shodli v základu, tedy na Chartě OSN a územní celistvosti,“ shrnuje.

Text přímo ke stažení Rusů z okupovaného území nevyzývá, přesto řada zemí svůj podpis k ostatním nepřipojila. Důvodem je podle člena vládní delegace to, že jde o státy, které požadují namísto válčení dialog všech zainteresovaných stran.

„Podstatné ale je, že se zúčastnily a že projevily ochotu dál se mírového procesu účastnit. Jsou to země, kterým záleží na dobrých vztazích s Ruskem, takže je jasné, že podpora nemůže být stoprocentní,“ vysvětluje.

Sice nepodepsaly, ale zúčastnily se. Roli hrají národní zájmy.
Jan Marian o zemích, které na summitu nepodepsaly závěrečné prohlášení

Mezi státy, které svůj podpis nepřipojily, není žádný stát ze skupiny BRICS. Stejně tak se nepřipojily třeba Spojené arabské emiráty nebo Indonésie. Podle náměstka ministra se ale nedá říci, že by tyto velké a lidnaté země vyloženě stály na straně Ruska.

„Roli hrají spíše jejich národní zájmy, a proto jim musíme vysvětlovat, že jejich národním zájmem je i bezpečnost, mezinárodní obchod, mezinárodní právo nebo Charta OSN. Důležité je, že i když Rusko vedlo diplomatickou ofenzivu proti této akci, zmíněné státy se – ať už jako účastníci, nebo pozorovatelé – zúčastnily,“ vyzdvihuje Marian.

Jan Marian|foto:Karolína Němcová, Český rozhlas

Nervozita Kremlu

O nervozitě Ruska tak nyní podle něj svědčí Vladimirem Putinem rozesílaný vlastní mírový plán. „Je vidět, jak je Rusko nervózní. Země, které tuto absurdní výzvu ke kapitulaci Ukrajiny vůbec na summitu zmiňovaly, říkaly, že je to nesmysl, že mír skutečně není to samé jako kapitulace. V sále o tom panovala naprostá shoda,“ popisuje náměstek ministra zahraničí.

Navzdory snahám Ruska odradit země od účasti se podařilo dát najevo, že podpora Ukrajiny je a bude dlouhodobá, ať už půjde o dodávky zbraní, reformy, integraci do EU, nebo podporu mírového plánu.

„Rusko doteď sázelo na to, že se naše jednota začne drolit. To ale nesmíme dopustit. Naopak musíme demonstrovat, že evropská, západní a v širším plánu i globální jednota je pevná. Základem je samozřejmě EU a NATO, pokud jde o zbraně nebo sankce, účast 92 zemí a 10 světových organizací je ale velmi dobrý základ pro něco dalšího,“ věří člen české delegace.

Čtěte také

iROZHLAS

Nepotřebujeme nadiktovaný mír. Putin své plány o příměří nemyslí vážně, míní Scholz

O jednotě se podle něj dá mluvit i přesto, že ne vždy jsou některá vyjádření některých členských států EU v souladu s ostatními.

„Některé kroky a vyjádření jsou sice namířené spíše na domácí publikum, ale nakonec i Maďarsko a Slovensko drží v klíčových věcech jednotu. Sankce proti Rusku máme zavedené od roku 2014 a každý rok se nám je daří prodlužovat. Vždycky jsme zatím našli konsenzus,“ uzavírá Jan Marian.

Jak úspěšné je Rusko v budování spojenectví se zeměmi tzv. globálního Jihu? Poslechněte si celý rozhovor v Interview Plus.