Demografka Dzúrová: Země, kde zdravotní systém jel nadoraz, se budou nejvíce potýkat s dlouhodobými následky
Úroveň řízení země v době pandemie se za poslední týdny podle demografky Dagmar Dzúrové zlepšila. „V poslední době máme pocit, že jsou ti, kteří tady řídí chod pandemie, ochotni naslouchat a vyhodnocují naše doporučení,“ připouští členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES).
Souvisí to podle ní zejména s postavou ministra zdravotnictví. Připomíná, že s Janem Blatným (za ANO) se dlouho nepodařilo navázat kontakt, i když se o to odborná veřejnost snažila. „Podařilo se to až ke konci jeho období. Pak byl odvolán,“ dodává.
Čtěte také
Upozorňuje, že se způsobem řízením pandemie v zemi souvisí i počet úmrtí. Podle dat zpracovaných pro iniciativu Sníh, jejíž členkou je i Dzúrová, loni v Česku zemřelo zhruba o 17 tisíc lidí více než v roce 2019.
„Například ve Finsku či Dánsku nadúmrtnost v době pandemie nebyla žádná. Nejhůře jsou na tom v současné době země Visegrádské čtyřky. Maďarsko a Česko jsou na tom z hlediska počtu úmrtí v přepočtu na obyvatele úplně na špici. Takže mají vysokou nadúmrtnost proti předcházejícím letům,“ popisuje.
Maďarsko a Česko jsou na tom z hlediska počtu úmrtí v přepočtu na obyvatele úplně na špici. Mají vysokou nadúmrtnost.
Dagmar Dzúrová
Upozorňuje, že nejde jen o počty úmrtí na covid, ale i o další pacienty, kterým se třeba nedostala péče nebo odložili návštěvu u lékaře.
„Země, které byly nejvíce zasaženy nákazou, kde zdravotní systém jel nadoraz, se budou nejvíce potýkat s dlouhodobými následky. Čím dál více se diskutuje o postcovidovém syndromu, to znamená, čím více lidí prošlo vážnějším průběhem nemoci, lze očekávat, že bude populace mít tyto problémy a pak další onemocnění,“ uvádí.
Část lidí se chová zodpovědně
Současný plán rozvolňování musí být opatrný. Rizikové podle Dzúrové je, pokud by se za pořád ještě vysokých hodnot nákazy otevírala společnost.
Čtěte také
„Že by se otevíralo tam, kde dochází k vysokým počtům kontaktu lidí, kde by mohlo dojít k nekontrolovanému šíření viru,“ říká.
Souhlasí s tím, že reálný život na ulicích se už otevřel bez ohledu na jakékoliv plány. „Tady riziko je, ale část lidí se chová zodpovědně. A je rozdíl se pohybovat venku a v uzavřených prostorech. Ale pořád jsme v situaci, kdy řada jiných zemí s takto vysokými počty nových nákaz zaváděla lockdown,“ upozorňuje.
Psychika bude mít nejdelší negativní dopad
Jak dlouho se s důsledky pandemie budeme potýkat, podle Dzúrové nikdo neví. „Je to těžké takto odhadnout. Já bych spíš řekla, že ani nikdo neví, co vlastně bude v následujících letech, jak se budeme vyrovnávat s tou situací,“ přiznává a pokračuje:
Čtěte také
„Ale pokud bych se podívala na dopady na duševní zdraví, tak třeba psychická onemocnění jsuou dlouhodobý proces. A myslím, že řada lidí, nejen ti, kteří prošli vážným onemocněním, kteří byli v nemocnicích na přístrojích, ale i jejich rodiny či pozůstalí, tito všichni si nesou takovou tu stopu v sobě. A bude to hodně dlouho trvat. Psychika bude mít nejdelší negativní dopad,“ míní Dagmar Dzúrová.
Celý rozhovor Barbory Tachecí si můžete poslechnout ze záznamu.
Související
-
Je normální, že v době pandemie nezvládáte vše jako dřív. Velké úkoly řešte hned po ránu
Dozvíte se, že těžké úkoly, které před sebou valíme, je dobré si rozfázovat. Vladimiír Tuka tvrdí, že není nutné vše stíhat, ale je dobré mít promyšleno, proč věci děláme.
-
Stanislav Biler: Když nezvládneme v Brně ani obnovit přechod, je nemožné se připravit na budoucnost
„Náš stát připomíná spíš parní stroj, který různě oblepujeme novými věcmi, ale přehlížíme, že uvnitř je to pořád starý parní stroj,“ glosuje.
-
Konvalinka: Stát neumí předem poznat, co je důležité. Pořád tápeme, co bude platit za deset dní
V Česku podle biochemika Jana Konvalinky stále chybí systém rozvolňování. „Pořád tápeme, nevíme, co bude za deset dní. To je strašně frustrující,“ říká.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
