Dějiny studené války. Seriál o milnících a projevech konfliktu mezi Západem a Východem
Jak vyhrát studenou válku. Obchodovat, nebo uzbrojit?
Uvolňování napětí – zostřování napětí. To už v našem seriálu o některých kapitolách studené války několikrát zaznělo. Extrémně zostřené napětí bylo především v období kubánské krize. Pak, jak víme, se situace poněkud uvolnila. Pro léta sedmdesátá a vztah mezi Sovětským svazem a USA, potažmo Západem a Východem, se vžil název détente – uvolnění.
Jak uvedl Petr Suchý z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně, západ se tehdy pokusil za pomoci nabídek výhodných půjček a spolupráce na různých úrovních přimět Sověty k omezování zejména jaderné výzbroje, ale také třeba k dodržování lidských práv.
Čtěte také
Ani Sovětský svaz, ani země východního bloku, i navzdory tomu, že podepsaly helsinský protokol, kde se hovořilo o dodržování lidských práv, se do ničeho takového nepustily. Západ s rozčarováním sledoval, že ani zbrojení se nezastavilo a šokem pak byla agrese v Afghánistánu.
Už Jimmy Carter proto zahájil obrat politiky a místo dalšího uvolňování opět zostřil. Symbolem toho se stala tzv. Carterova doktrína, která měla Sovětský svaz odradit od zásahů v oblasti Perského zálivu. Jak dál vysvětlil Petr Suchý, Ronald Reagan v tomto směru dál a úspěšně pokračoval, až do rozpadu Sovětského svazu.
Plány Varšavské smlouvy mimo realitu
Poslední díl seriálu o vybraných kapitolách studené války se zastavuje také u vojenské síly Varšavského paktu a jejím srovnáním s NATO. Matěj Bílý z Ústavu soudobých dějin Akademie věd ČR přibližuje podmínky, které byly na členy paktu kladeny a jejich (ne)ochotu je dodržovat.
Čtěte také
Také vysvětluje plány pro případnou válku se západem, kterými se armády Varšavské smlouvy řídily. Jak Matěj Bílý říká, v době, kdy západ disponoval přesně naváděnými raketami a kdy byly k dispozici jaderné zbraně, byly plány Varšavské smlouvy inspirované boji na východní frontě za druhé světové války mimo realitu.
Krátce nahlédneme také do světa agentů a jako v žádném z dílů našeho seriálu nechybí archivní nahrávky a také dobová hudba. Slyšet během jedné hodiny sovětského barda Lva Leščenka a amerického bouřliváka Franka Zappu určitě stojí za to.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.