Dějiny studené války. Seriál o milnících a projevech konfliktu mezi Západem a Východem
Vesmír a sport. Vedlejší hřiště studené války
Sport nebo věda, i to byla bojiště, na kterých se také sváděly bitvy studené války. A právě o nich je třetí části čtyřdílného seriálu o studené válce. „Dohnat a předehnat“ znělo okřídlené heslo ve sovětském bloku. Velmi rychle se začalo ukazovat, že jde spíše o zbožné přání, ovšem existovaly oblasti, kde se to místy dařilo.
Například dobývání vesmíru. Několik desetiletí byly cesty do vesmíru záležitostí pouze Sovětského Svazu a Spojených států. Až do roku 1969 měli Sověti navrch.
První družice, Lajka: první živý tvor na oběžné dráze, Bělka a Strelka: první psi, kteří se z oběžné dráhy vrátili na zem, první člověk ve vesmíru, první žena ve vesmíru, první tříčlenná posádka kosmické lodi, první vystoupení do volného prostoru…
V prvních letech dobývání kosmu prostě Sověti sklízeli jeden úspěch za druhým. Jenže, jak podotýká Tomáš Přibyl z Technického muzea v Brně, je tu jedno velké ale. Všechny sovětské úspěchy byly jen jednorázové záležitosti, po kterých se už dál nepokračovalo.
Studená válka ve sportu
Oproti tomu Američané dobývali vesmír prostřednictvím programů, které šly dál než jen k jednomu cíli.
Čtěte také
Tím asi nejznámějším, kterým navíc vynesli v kosmických závodech zásadní triumf, byl program Apollo. V jeho rámci 20. července 1969 přistáli na Měsíci první lidé – Američané.
Na tenhle trumf už Sověti odpovědět nedokázali. Sice v 60. letech vyhlásili, že na Měsíci přistanou do tří let, ale nikdy se jim to nepodařilo. V roce 1970 sice na Měsíc umístili Lunochod, ale ten tam dopravila automatická sonda, nešlo o pilotovaný let.
V roce 1972 naopak začaly obě studenoválečné mocnosti v oblasti letů do vesmíru spolupracovat. Výsledkem byl projekt Sojuz-Apollo, kdy se 17. července 1972 na oběžné dráze na několik hodin spojila sovětská loď Sojuz s americkým Apollem. Kosmonauti si podali ruce, vyměnili si dárky, mimo jiné také semena stromů; společně pojedli a provedli několik experimentů.
Čtěte také
Vědecký význam nebyl nijak mimořádný, zato politicky šlo o opravdu mimořádnou záležitost, říká v seriálu o studené válce Tomáš Přibyl. Dva nepřátelé museli najednou koordinovat a domlouvat se na spoustě velkých i malých věcí.
Pozemské události během studené války už nedovolily, aby americko-sovětská vesmírná spolupráce dál pokračovala. I když v 80. letech se Ronald Reagan chystal pozvat sovětského kosmonauta na americký raketoplán. Plán překazilo zabití západního agenta ve východním Berlíně.
Svébytným prostorem, kde se také poměřoval západ s východem, kapitalismus se socialismem, byl sport. S historikem Jaroslavem Rokoským, který působí v Ústavu pro studium totalitních režimů, si připomínáme, jak útěky sportovců ze socialistického bloku na západ, tak slavná sovětsko-americká hokejová utkání.
Čtěte také
Mimořádným způsobem zasáhla studená válka do historie olympiád. Když na konci roku 1979 sovětské speciální vojenské komando zabilo afghánského prezidenta, na jeho místo dosadilo sovětského chráněnce a do země dorazili sovětští vojáci, USA na protest vyhlásily bojkot olympijských her v Moskvě.
O čtyři roky později to Američanům Sověti a jejich satelitní země oplatili, když bojkotovali olympiádu v Los Angeles. Jako důvod uváděli nepřátelské ovzduší a nebezpečí agrese vůči sportovcům ze socialistických zemí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka