Dějiny studené války. Seriál o milnících a projevech konfliktu mezi Západem a Východem
Chaos s Nikitou aneb Atomová válka na spadnutí a s kým půjde třetí svět?
Druhý díl seriálu věnovanému zajímavým kapitolám studené války se zaměřuje především na období, kdy v čele Sovětského svazu stál Nikita Sergejevič Chruščov. Na scéně studené války se poprvé výrazně objevuje v souvislosti s příměřím na Korejském poloostrově. Tehdy byl ještě jedním z členů kolektivního vedení, které stálo v čele SSSR po Stalinově smrti.
Právě diktátorův odchod umožnil velmi krutou korejskou válku, jež byla prvním horkým konfliktem studené války, ukončit.
Čtěte také
Když se ale Nikita Chruščov propracoval do čela sovětské říše, nejprve do funkce prvního tajemníka komunistické strany a posléze i předsedy rady ministrů, už neměl tak zklidňující vliv.
Jak v pořadu Téma Plus říká historik Vít Smetana, trajektorie, po které se ubírala Chruščovova zahraniční politika, připomínala sinusoidu: „Po krizi, kterou zpravidla sám vyvolal, a na jejímž řešení se sám „konstruktivně“ podílel, přichází uvolnění napětí a mírová rétorika s odzbrojovacími návrhy, což na západě s nadšením přijímá zejména levicový tisk. Pak ale přicházejí další Chruščovovy kroky, které vyvolají další krizi.“
Po cestě marxismu
Nejznámějšími krizemi, ve kterých se Chruščov angažoval, je Berlínská krize, která vyvrcholila vybudováním zdi kolem Západního Berlína. Tou druhou byla tzv. kubánská krize. Tu vyvolal Chruščov, když se rozhodl na Kubě vybudovat sovětské raketové základny. Svět se tehdy ocitl doslova na pokraji jaderného konfliktu.
Čtěte také
Nikita Chruščov byl zároveň tím, kdo obrátil pozornost socialistického tábora ke třetímu světu. Uvědomil si, že nové země, které od 40. let vznikaly na území někdejších kolonií, by mohly socialistický blok posílit, nebo se alespoň stát jeho spojenci.
Jak připomíná historik Mikuláš Pešta, takoví spojenci se mohli hodit například při hlasování v OSN, ale také jako odbytiště zboží ze socialistických zemí. To totiž leckdy svou kvalitou nemohlo konkurovat výrobkům z kapitalistických zemí, ovšem země třetího světa mohlo dobře uspokojit. Zároveň mohly být také zdrojem surovin.
Čtěte také
Jak ale socialistické státy záhy pochopily, ne vždycky byly nové země ochotny vyrazit po cestě marxismu a stát se sovětskými satelity. Pokud je sovětský blok chtěl mít na své straně, musel občas leccos překousnout.
V navazování kontaktů s postkoloniálními zeměmi se dobře uplatňovalo Československo, zejména díky svým tradičním diplomatickým i vědeckým vazbám v tomto prostoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
