David Klimeš: Už dva balíčky a zatím ani jeden dobrý
Po vládním konsolidačním balíčku na ozdravení veřejných financí tu máme druhý, odborářský. Bez překvapení jdou proti sobě. Ten, který připravily odbory, zcela odmítá vládní záměry. Jedno ale mají oba plány společné. Ani jeden zatím není dotaženým a použitelným receptem k tomu, aby republika vybředla z každoročních zhruba 300miliardových schodků.
Čtěte také
Před dvěma týdny na mnohahodinové vládní tiskovce chtěl ministr financí Zbyněk Stanjura představit ekonomický majstrštyk této vlády. Místo toho ale představil maximálně polotovar, který je veřejnosti už pro smích.
Lidé si samozřejmě hned všimli výrazných nesmyslů, jako je vyšší danění alkoholu, jen vínu se zachová nulová spotřební daň. Případně zcela nelogické danění tiskovin hned třemi různými sazbami DPH. A to určitě ještě ministr financí nedošel na konec uličky hanby – nejvýraznější úsporou má být osekání státu o vyšší desítky miliard zbytných dotací. Jenže nikdo neví, jaké dotace to mají být, a zjevně to neví ani sám ministr.
K potěše Babiše
V takové situaci by každý jiný návrh měl zazářit. Tomu odborářskému se to ale nepovedlo. Jejich dokument sice začíná dobře, když shrnuje, kolik daní se minulé i této vládě podařilo snížit, aniž by se jim podařil také snížit alespoň trochu jakýkoliv podstatný výdaj státu. Právě z toho jsou ty současné obludné schodky, které nevíme, jak rychle splatit. Dál už je to však mizerné čtení.
Čtěte také
Odbory – podobně jako vláda – se nebojí velkých čísel a slibují obratem rychlé příjmy až za 160 miliard. Stačí se ale podívat blíže na jejich nápady a hned je jasné, že to nebude tak horké.
Největším přínosem má být znovuzavedení elektronické evidence tržeb, a dokonce její rozšíření. To by mělo vynést až 25 miliard. To jistě politicky těší duchovního otce EET předsedu ANO Andreje Babiše, ale je také jasné, že to přes kabinet Petra Fialy neprojde. Avšak je to hodně odvážné i ekonomicky. Sám Babiš počítal s přínosem 14 miliard a už tehdy to bylo hodně přifouklé, 25 miliard je pak naprostá iluze.
Podobně iluzorní je, že by Fialova vláda kývla na masivní navýšení dědické daně, ze které by se z roku na rok vybralo o 30 miliard více. A příkladem vrtění psem je slib dvou miliard pro erár z prudkého navýšení minimální mzdy. Ano, stát by možná dostal více z odvodů, ale také by to mělo nějaký dopad na zaměstnanost, a to dost možná negativní.
Čtěte také
Jakkoliv vláda asi nic z odborářského plánu nesplní, neznamená to, že tam nejsou i dobře zaměřené věci, které si zaslouží vážnější debatu. Příkladem může být odborářský atak na speciální zvýhodněnou paušální daň nově i pro příjmy ve výši dvou milionů za rok. To je opravdu jen těžko zdůvodnitelné, tím spíše, pokud se všichni kromě paušálníků musí nyní uskrovňovat.
Ač tedy nyní máme již dva balíčky na ozdravení veřejných financí a možná ještě nějaké přibudou od opozice či expertů, stále vůbec ani náznakem netušíme, co nakonec projde Parlamentem. Stanjurův balíček je velmi obecný a poslanci ho jistě ještě budou hodně měnit.
Je to na poslancích
Jasné jsou tak zatím jen hlavní principy: Tím prvním je výraznější danění firem – údajně pravicová vláda chce přidat dva procentní body, odbory hned čtyři.
Za druhé pak ořezání státu za desítky miliard, byť nikdo ještě neví, kde to vlastně bude. A nakonec mírné zvýšení daňové zátěže i pro lidi, jedno, zda zaměstnance či živnostníky.
Ingredience jsou tedy jasné, teď z toho ve Sněmovně uvařit něco přijatelného, co republice nezpůsobí koliku. Snad se to povede, protože nabídka z vládního i odborářského menu zatím příliš poživatelná není.
Autor je politický komentátor
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
