David Jan Žák: Návrat Krále Šumavy. Drama o nepolapitelném šumavském převaděči

1. leden 2024

Životopisný román o Josefu Hasilovi, nepolapitelném šumavském převaděči, vychází z jeho vlastních vzpomínek, svědectví pamětníků i archivních dokumentů.

„Víš, že mi politika byla vždycky ukradená,“ říká románový Josef Hasil, když se ho jeho bratr Bohumil na začátku roku 1948 ptá, jestli může převést jednoho jeho známého, který má problémy s komunisty.

Čtěte také

Převede ho a nakonec i desítky dalších lidí, kteří nechtějí žít zadrátovaní v tom divném ráji, který jim sliboval nový režim. V románě Davida Jana Žáka i ve skutečnosti. Politika nakonec ovlivnila Hasilův život víc než dost.

Josef Hasil se narodil v roce 1924 v Zábrdí u Prachatic. Po válce nastoupil ke Sboru národní bezpečnosti. Chtěl být, jak sám řekl v jednom rozhovoru, svobodné republice nějak k užitku. Brzy se dostal k pohraničnímu útvaru Zvonková a tam to všechno začalo.

Povinnost pomoci

Lidé houfně opouštěli zemi a Josef Hasil považoval za svoji povinnost jim pomoci. Na podzim roku 1948 spadla klec. Byl odsouzen na devět let. Po půl roce věznění se mu v květnu 1949 podařilo spolu s jedním spoluvězněm z tábora nucených prací v Dolním Jiřetíně utéct.

Čtěte také

Dostali se za hranice a tam začali spolupracovat jako agenti-chodci s americkou zpravodajskou službou CIC. Josef Hasil plnil převážně zpravodajské úkoly. Organizoval informační sítě, budoval mrtvé schránky, do Československa vozil letáky, vysílačky. Cestou zpátky do Bavorska dál převáděl lidi, kteří utíkali před komunistickým režimem.

V roce 1954 svoji práci pro CIC ukončil a odešel do Ameriky. V Chicagu se uchytil jako kreslič ve společnosti General Motors. V roce 2001 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za hrdinství. Josef Hasil sám sebe za hrdinu nikdy nepokládal. Hrdiny podle něj byli všichni ti, kteří převáděli. Výjimečným byl podle svých slov prý snad jen tím, že to všechno přežil. Josef Hasil zemřel 16. listopadu 2019. Bylo mu 95 let.

Josef Hasil zpočátku nechtěl mluvit

Král Šumavy Josef Hasil

Román Návrat Krále Šumavy vyšel v nakladatelství Labyrint v roce 2012. David Jan Žák při jeho psaní vycházel ze vzpomínek samotného Josefa Hasila, jemuž dlouhé hodiny telefonoval do Spojených států, zpovídal pamětníky, procházel archivní materiály, konzultoval s historiky. Práce na románu mu zabrala šest let.

O zpracování dramatického životního příběhu Josefa Hasila stáli už před Davidem J. Žákem i jiní autoři. Josef Hasil je ze zámoří ale stále odmítal. Zpočátku prý nechtěl mluvit ani s Žákem, přesvědčilo ho prý až to, když zjistil, že tenhle spisovatel pochází ze stejného kraje jako on, miluje Šumavu jako on a navíc byl spisovatelův otec za komunistů také vězněn.

Filmové zpracování i komiksová trilogie

Na motivy románu vznikla záhy i stejnojmenná komiksová trilogie.

Návrat Krále Šumavy s podtitulem Pošumavský western má od října 2021 na repertoáru Jihočeské divadlo v Českých Budějovicích.

Čte: Tomáš Drápela
Připravila: Martina Toušková
Napsal: David Jan Žák
Dramaturgie: Marina Feltlová
Zvukový mistr: Michal Kolář
Režie: Martina Schlegelová
Premiéra: 30. 3. 2021
Natočeno: v Českém rozhlase České Budějovice v roce 2021

O zfilmování Žákova románu o Josefu Hasilovi projevili filmaři zájem hned po jeho vydání v roce 2012. Ale nezadařilo, po několika letech byl příběh zase volný.  A ujal se ho režisér David Ondříček. Vznikla tak třídílná minisérie s názvem Král Šumavy: Fantom temného kraje, která měla premiéru na podzim loňského roku.

Série končí zatčením Josefa Hasila po jedné převaděčské akci. V dohledné době by se mělo točit pokračování příběhu. Drobného a živého „Josífka Hasilů“, který toužil po dobrodružství a zároveň chtěl pomáhat, ztvárnil herec Oskar Hes, v roli jednoho z převáděných mužů se ve filmu objevil i spisovatel David Jan Žák.

Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.