David Hertl

Oblíbený herec, prozaik, dramatik, režisér – a třeba i výtvarník. Tím vším byl Miroslav Horníček, který se narodil 10. listopadu 1918. 

Svátky klidu a míru, ale také svátky splněných závazků a nepolevující ostrahy hranic. 

Zatímco vědci mnohé z jeho názorů vyvrátili nebo opravili, obyčejní čtenáři nedají na knížky Ludvíka Součka dopustit. Psal o záhadných věcech, až běhal mráz po zádech.

„V Rusku jsem básníkem bez knih, v Paříži básníkem bez čtenářů. To, co dělám, nikdo nepotřebuje,“ napsala v polovině 30. let ruská básnířka Marina Cvetajevová.

Slavný román George Orwella 1984 měl dnes tak trochu zapomenutého, ale rozhodně důležitého předchůdce: román My od ruského spisovatele Jevgenije Zamjatina.

V pondělí 3. ledna to bude už deset let, co zemřel Josef Škvorecký, jeden z nejvýznamnějších českých spisovatelů druhé poloviny 20. století.

Válečný šéfredaktor deníku Národní politika Jan Scheinost se proslavil nejen neuvěřitelně servilním pronacistickým rozhlasovým projevem po atentátu na Heydricha.

Po druhé světové válce měl nakročeno ke kariéře špičkového filmového architekta. Jenže přišel únor 1948 a se vším byl konec. Deset let se živil jako písmomalíř.

Listopad a prosinec 1989 byly přelomové měsíce našich moderních dějin. Události nabraly na tempu po politickém pádu klíčových představitelů komunistické strany.

Nezapomenutelný surovec, sadista nebo rovnou „usmívající se ďábel“. Tak mluvili vězni komunistických lágrů na Jáchymovsku o veliteli tábora Rovnost.