Dav rozpouští odpovědnost i osobnost. Začnete se chovat jako někdo jiný, říká klinický psycholog Ptáček

Iracionalita, tedy něco, co se vymyká rozumu, je podle psychologa pro člověka přirozená. „Proto je důležité vytvářet informace, které budou racionální, ověřené, na které si může kdekdo ,sáhnout‘. Sklouznutí k iracionálnímu myšlení navíc souvisí s uznáváním autorit.“

Čtěte také

Psychopat v politice? Predátor, který perfektně přečte chování kořisti a zaútočí na nejslabší kus, popisuje psycholog Ptáček

„Hlasatelé nepravd mohou mít větší autoritu – protože lépe brnkají na emoce. Rozhodně víc než ti, kteří hlásají suché, vědecké poznatky,“ doplňuje Radek Ptáček v Osobnosti Plus.

Dnešní doba sociálních sítí nahrává různým polemikám i hádkám, které vyvolávají emoce a rodí takzvané hejtry. Hejtr (nebo také hater) je člověk píšící nenávistné, urážlivé, očerňující a lživé komentáře zejména v anonymním internetovém prostoru.

„Nicméně, většina hejtrů nemá skutečné psychopatické rysy. Když použiji neodbornou terminologii, jsou to primitivové, kteří se nechají strhnout davem, protože mají své vlastní neřešené problémy.“

„Velmi často, když se setkám s pachatelem anonymním, třeba i závažné trestné činnosti s nenávistným podtextem, je to v reálu relativně uťápnutý, slušně vypadající člověk, který má velký balík problémů ve svém osobním životě.“

Hejtry litovat, ne omlouvat

„V zásadě bychom hejtry mohli litovat. Pochopit z psychologického hlediska je také asi umíme. To neznamená, že bychom je měli omlouvat, protože každý má nějakou osobní odpovědnost, která je v naší společnosti stále klíčová,“ tvrdí psycholog.

Dá se takové chování „vyléčit“? „Jsou to emocionální, tedy ty nejhlubší složky lidské osobnosti – a v průběhu dějin o nich bylo napsáno mnoho knih. Dav totiž poskytuje to nejbezpečnější místo pro ventilování vlastních problémů, dají se tam i léčit vlastní bolístky.“

Čtěte také

Abychom nad covidem vyhráli, potřebujeme autoritu, které by lidé věřili, říká klinický psycholog Ptáček

„Ano, je to léčitelné, ale pouze tak, že vytáhneme jednotlivého člověka z davu, popovídáme si, řekneme mu, že to je špatně, že ho na druhou stranu chápeme a pomůžeme mu s řešením jeho konkrétního problému. Tohle se nikdy nepodaří na populační úrovni. Spíš musíme ve společnosti vytvářet platformy, které takové chování neumožní,“ odpovídá Ptáček.

To je i jeden z důvodů, proč jsou hejtři tak rádi v „anonymitě internetu“. „Ze začátku vědí, že to asi není nic dobrého, pak je tady dav, který doslova rozpouští odpovědnost a naši osobnost. To znamená, chováme se úplně jako někdo jiný, jinak, než bychom se chovali v běžném světě.“

„Ze začátku si můžeme uvědomit: ,Aha to bych asi neměl.‘ Pak je stržen davem a stává se jeho součástí – dav je větší celek, který má jiné vlastnosti než jednotlivec.“

Čtěte také

Sociální psycholog Jan Krajhanzl: „Popíračská scéna“ tu byla vždy. Nemusí nás to děsit, stačí, když neporoste

„Když jsem posuzoval osoby, které byly zatčeny v souvislosti s výtržnostmi na demonstracích, a konfrontoval je s videem, které o nich natočila Policie ČR, říkaly, že se nepoznávají a vůbec si nepamatují, co se v tu chvíli s nimi dělo. To znamená, že už u nich nedochází k racionálním rozhodnutím, ale aktivují se iracionální složky, které jsou nám možná dané už geneticky. Protože pokud jsem v davu, tak minimálně 80 procent z nás se mu bude chtít přizpůsobit. To už není racionální rozhodnutí.“

„Je to samozřejmě děsivé – už je to poměrně dobře empiricky podpořený nález, takže těžko zpochybnitelný,“ uzavírá klinický psycholog.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu.