Daniel Raus: Pouští a pralesem

23. červen 2014
Glosa

Když se podává jed v malém množství, může působit jako lék. A když se naopak podává lék ve velkém množství, může působit pro změnu jako jed.

Tahle jednoduchá zákonitost platí pro řadu oblastí. Máme na to ostatně osvědčená pořekadla, podle kterých na jedné straně všeho moc škodí, a na druhé straně, kde nic není, ani čert nebere.

Žijeme v informačním věku, což znamená, že všude kolem plují informace. Občas nám oddaně pomáhají, často nás příjemně baví, ale někdy na nás bez milosti útočí a snaží se nás převálcovat. Navíc mají v poslední době specialitu: výrazně se zlepšily ve schopnosti vydávat se za něco úplně jiného, než jsou. Asi jako strašidla a přeludy, jež ve skutečnosti neexistují, ale přivodí vám infarktový stav, který na rozdíl od nich reálně existuje.

Jisté dokonalosti bylo dosaženo v propagandistickém týlovém zabezpečení dnešních válek. Proti nepříteli se pálí všemi prostředky, včetně všelijak mutovaných zpráv. Internet nemá schopnost odlišit pravdu a lež, takže po něm teče cokoliv kamkoliv. A některá média na onu schopnost rezignují. Hezky to ukazuje ukrajinský konflikt, ve kterém se využívají například fotky, pocházející z úplně jiných válek na úplně jiných koncích světa. Není to nic nového, teroristé to činí běžně. Překvapením je spíš míra a propracovanost tohoto vojenského umění.

V časech komunismu nebyla k mání pravda, podobně jako mandarinky nebo banány. Žili jsme v informační poušti, na které se člověk lehko ztratí. Když přijeli občas lidé ze Západu a ptali se, co potřebujeme, jestli třeba peníze nebo ty mandarinky a banány, odpovídal jsem, že potřebujeme informace. Ať přivezou zakázané knihy nebo zajímavé lidi, někoho, kdo má co říct.

Dneska se mi zdá, že žijeme pro změnu v jakési informační džungli. Mandarinky a banány jsou všude, a s nimi přetlak informací. A, světe div se, efekt je podobný. Zase v tom člověk ztrácí orientaci. Na poušti, stejně jako v džungli, prostě lehko zabloudíte.

Takže, ať už vede cesta pouští nebo pralesem, není od věci mít na ní důvěryhodné průvodce. Osvědčená média, spolehlivé myšlenky a lidi, kterým věříte. A taky morální kompas, který za všech okolností ukáže, kde je sever. I kdyby dokonale vyrobené a digitálně smontované cedulky směřovaly stokrát na opačnou stranu.

autor: Daniel Raus
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.