Daniel Kroupa: Smutný, ale otřepaný příběh Venezuely
Když se ve Venezuele rozhodl nový prezident Hugo Chávez zavést „socialismus pro 21. století“, vyvolal nadšení levice po celém světě i u nás.
Zatímco demokratická levice časem pochopila, že hospodářský život země se rozvíjí úspěšněji, když se výroba přizpůsobuje potřebám jednotlivců, které se projevují v poptávce na trhu, levice radikální vychází z ideje sociální rovnosti a je stále přesvědčena, že potřebám lidu nejlépe rozumí vláda, která tuto ideu uskutečňuje.
Daniel Kroupa: Jednota národa
Funkci prezidenta máme především jako živý a viditelný symbol jednoty společnosti, a proto od něj očekáváme chování, které tomu odpovídá.
Taková lidová vláda určí, co lid nejvíce potřebuje, to nechá vyrobit a pak to spravedlivě rozdělí mezi lid. Nu, v praxi sice více dostane pochopitelně ten, kdo lidu slouží více, ale to se přehlíží.
Ve Venezuele bylo věru co rozdělovat. Je to země s jednou z největších zásob ropy a vláda po znárodnění těžebních společností disponovala obrovskými prostředky, které jí umožnily zavádět velkorysé programy zaměřené k odstraňování sociálních nerovností.
Proč tato politika nevedla k blahobytu, ale ke zbídačení země, se někomu zdá nepochopitelné.
To nejhorší na myšlence sociální rovnosti
Daniel Kroupa: Za Rudolfem Kučerou
Když jsem se 15. ledna večer dozvěděl, že náhle zemřel historik a politolog Rudolf Kučera, byl jsem zaskočen.
Neúspěšné byly i předchozí pokusy o socialismus. Před Venezuelou se levice upírala k Nikaragui, ve které dnes nevládne rovnost, ale diktátor Daniel Ortega, dříve socialistický vůdce bojovníků proti somózovské diktatuře.
Vzpomeňme, jaké naděje vzbudil nástup doktora Roberta Mugabeho v Zimbabwe, který se snažil odstranit nespravedlivé rozdělení majetku tím, že poskytoval beztrestnost útočníkům, kteří vyháněli bělošské farmáře z jejich majetků.
Podobnou myšlenku na nastolení majetkové spravedlnosti vyvlastněním bělošských farem bez náhrady, má nyní v Jihoafrické republice Africký národní kongres (ANC) pod vedením prezidenta Cyrila Ramaphosy.
Daniel Kroupa: Kybernetická válka
V červnu roku 2010 objevila jedna běloruská firma počítačový virus, který byl nazván Stuxnet.
Nadšení této levice z převzetí vlády Rudými Khmery v Kambodži netrvalo dlouho, protože národní katastrofa, kterou způsobili, přišla příliš brzy. Delší dobu rovnostářský ideál ztělesňovala Castrova Kuba a Maova Čína a nejdelší dobu Sovětský svaz. Ten měl věrné příznivce až do svého zhroucení.
Příběh o tom, jak socialismus dokázal zruinovat i ropou bohatou Venezuelu, se chýlí k tragickému konci. Lidí, kteří se z něj nepoučili, je stále dostatek k tomu, aby se jej pokusili opakovat jindy a jinde. Stále se totiž věří, že příčinou neúspěchu jsou chyby při uskutečňování ideálu sociální rovnosti, a nikoli v něm samotném.
Jenže evropská civilizace lidstvu přinesla blahobyt a prosperitu ve spořádaném státě jinými ideály a jinými rovnostmi: rovností lidí před bohem, rovností před zákonem, který vládne, rovností hlasu a rovným zacházením u soudu.
To nejhorší na myšlence sociální rovnosti je, že se nadřazuje nad práva, která přísluší člověku proto, že je člověkem. Plyne z nich i právo vlastnit to, co člověk získá zákonným způsobem. Tam, kde toto právu neuznají, dopadnou opět tak, jako dopadli Venezueláni.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.