Daniel Kroupa: Oteplování klimatu je velká hrozba, ale ne ta největší
Zdá se, že globální oteplování klimatu považují mnozí mladí aktivisté, vystrašení katastrofálními důsledky pro život na planetě Zemi, za největší a nejdůležitější problém dnešního lidstva.
Proto kategoricky požadují od politiků, aby okamžitě přijali konkrétní opatření v podobě výrazného snížení produkce skleníkových plynů, čímž se snad ještě může podařit zastavit další zvyšování teploty.
Čtěte také
Dosavadní kroky k tomuto cíli zatím nevedly a v posledním roce se světová produkce CO2 dokonce ještě zvýšila. Z tohoto hlediska je třeba říci, že obavy těchto aktivistů jsou opodstatněné a jejich hněv pochopitelný.
Je však nutné připomenout, že největší hrozbu pro náš svět nepředstavuje globální oteplování, ale jaderný konflikt mezi mocnostmi. Ten totiž stále hrozí, i když se momentálně odsunul z centra pozornosti médií.
Oteplování, tání ledovců, zvyšování hladiny oceánů, sucho a další předpokládané důsledky našeho nerozumného chování mohou nepříznivě proměnit životní podmínky na zemi v řádu několika desítek let, ale nemusí znamenat zkázu lidstva.
Dobře míněný tlak
Čtěte také
V arzenálech států jako jsou USA, Rusko, Čína, Indie, Pákistán a další je připravena k použití jaderná munice, schopná několikrát zničit naší planetu a vyhubit lidi během dnů či hodin.
Napětí mezi jadernými mocnostmi, vzájemné odstrašení a křehká rovnováha trvá mnoho let a války které se vedou, jsou konvenční a lokální. Velké mocnosti obvykle stojí v pozadí a prostřednictvím menších států si vyřizují účty. I z nich však jde strach, protože nikdo neví, zda malé nezavlečou do války ty velké.
Aby se předešlo atomové katastrofě způsobené tím, že by se jaderné zbraně dostaly do rukou vládců, kteří pod vlivem svých ideologických předsudků nemají zábrany použít jakékoli prostředky, přijalo mezinárodní společenství zákaz dalšího šíření jaderných zbraní.
Čtěte také
Když ale Írán a Severní Korea tento zákaz ignorovaly, odpovědní politici osvědčili stejnou neschopnost společné akce, jako v případě globálního oteplování.
Jsou i další akutní hrozby, o kterých se příliš nemluví i přesto, že mohou ohrozit naše životy ve velkém měřítku. Nechci je však nyní rozebírat, protože není mým cílem nikoho děsit. Vítám, když se lidé, zejména mladí lidé angažují proto, aby tlačili na své politiky a nutili je hledat účinnější řešení těchto velkých problémů, než jsou ta současná.
Podmínkou úspěchu však je, že překonají počáteční naivitu a seznámí se hloubkou problému i s jeho souvislostí s jinými vážnými problémy. Pokud se nezaleknou toho, že nebezpečí jsou mnohem větší a komplexnější, pokud se nenechají odradit řečmi, že už se stejně nedá nic dělat, měli by se také poučit z osudu mírových aktivistů v roce 1938.
Ti svým dobře míněným tlakem na demokratické politiky, aby uzavřeli mírovou Mnichovskou dohodu, usnadnili Hitlerovi vyvolat válku. Zkrátka: tomu, kdo chce skutečně změnit na světě věci k lepšímu, nestačí naivní dobrá vůle, ale musí se snažit správně rozpoznat příčiny těchto problémů a vytrvat ve svém úsilí o jejich řešení.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
