Daniel Kroupa: Evropská unie potřebuje reformy
Čímpak jsme se v uplynulém roce v politice nejvíce zabývali? Doma to byly volby, podzimní vlna epidemie covid-19, peripetie při sestavování nové vlády, růst cen energií a inflace. V zahraniční politice jsme sledovali odchod vojsk NATO z Afghánistánu, migrační krizi na běloruských hranicích a v poslední době hrozbu další ruské agrese vůči Ukrajině.
Blíží se však také české předsednictví Evropské unie a příležitost napravit ostudu z minula, kdy jsme to chtěli Evropě osladit a nasolili jsme sami sobě svržením vlády.
Čtěte také
Máme-li tentokrát uspět a využít ohromnou příležitost, která se pro naši zemi nabízí tím, že budeme půl roku stát v čele Evropy, musí nová vláda revidovat prioritní témata českého předsednictví připravená vládou předchozí a přizpůsobit je vlastním prioritám a nové situaci.
Od roku 2020, kdy se o obsahové stránce našeho předsednictví začalo diskutovat, se mnohé změnilo. V Německu nastoupila vláda Olafa Scholze, která se netají záměrem prohloubit evropskou integraci například posílením pravomocí Evropského parlamentu.
A nejen to. Krátce před Vánocemi zveřejnili francouzský prezident Emmanuel Macron a italský premiér Mario Draghi poselství k reformě rozpočtových pravidel a ke snížení zadlužení Evropské unie.
Kam chce česká vláda plout?
Francie bude předsedat Unii v prvním pololetí roku 2022 a oznámila, že hodlá k tomuto tématu svolat v březnu zvláštní summit a zdá se, že hlavním předmětem jeho jednání má být reforma fiskálních pravidel.
Čtěte také
Je to citlivé téma, protože zejména severské státy a Německo se brání jejich rozvolnění z obavy, že by vedlo k dalšímu zadlužování některých jižních států. Podle prezidenta Macrona jsou však tato pravidla nepřehledná a svazují ruce politikům, kteří se snaží snižovat zadlužení svých zemí podporou vyššího ekonomického růstu.
Česká vláda do předsednické role vstoupí do rozvířené vody, v níž bude moci manévrovat, jen pokud bude mít jasno, kam chce plout. Pro pětikoalici, která nemá ve vztahu k evropským záležitostem jednotnou politiku, to bude nesnadné. Bude také muset učinit ošemetné rozhodnutí, zda se připojí ke kverulantským státům jako je Polsko a Maďarsko, které další integraci Unie jednoznačně odmítají, nebo zda zamíří jiným směrem.
Krize, jimiž jsme prošli a procházíme, hrozby, jimž čelíme a budeme čelit, nám ukazují, že se s nimi nedokáže vypořádat žádný jednotlivý stát, který hraje jenom sám na sebe. Dnes více než dříve potřebujeme Evropskou unii jednotnou, schopnou postavit se ve své zahraniční a bezpečnostní politice globálním kolosům, které neskrývají světovládné ambice.
Potřebujeme Unii energeticky a technologicky soběstačnou, jejíž vnitřní trh s jasnými pravidly dokáže zajistit hospodářský růst a prosperitu.
Budeme mít půl roku na to, abychom k tomu svým dílem přispěli. Nepromeškejme to.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
