Daniel Kroupa: Atentát – ani ve válce se nesmíme vzdávat lidskosti vůči nepříteli
Před nedávnem jsem v jednom komentáři psal o nebezpečném učení Alexandra Dugina, které považuji za ruskou verzi fašistické ideologie. Nevím, jak blízko má tento člověk k Vladimiru Putinovi, ale myšlenky odpovídají tomu, co zaznívá z projevů ruského vůdce. V tomto smyslu jistě nese jistou odpovědnost za nespravedlivou válku, kterou jeho země vede proti Ukrajině.
Nemám k němu sebemenší sympatie a vadí mi, když se o něm mluví jako o filosofovi, protože podle mého přesvědčení je to, co učí, v rozporu s etickou dimenzí této disciplíny. Z filosofického hlediska je tato ideologie, bez ohledu na to, z jakých zdrojů vychází, zajímavá jen jako exemplář pokřiveného způsobu uvažování.
Čtěte také
Přesto mě zpráva o tom, že jeho dcera Darja 20. srpna 2022 zahynula při bombovém atentátu, nijak nepotěšila. Sice i ona se údajně podílela na propagandistické kampani svého otce, čímž nesla podíl na rozdmycháváni nenávistných vášní proti Ukrajině a proti Západu a tedy i spoluvinu. V civilizované demokratické zemi by možná patřila před soud, ale ani její postavení a ani její činnost z ní nedělají legitimní cíl bombového útoku.
Ten lze v nepřátelském státě ospravedlnit pouze v případě, že je namířen proti příslušníkům ozbrojených složek nepřátelského státu, armády, policie, tajné služby nebo občanské milice. Nikoli proti civilistům. Ti se mohou stát oprávněným terčem jenom v domácím odboji, pokud jejich kolaborace s okupační mocí nebo diktátorským režimem představuje přímé nebezpečí pro obyvatelstvo nebo pro samotné odbojáře. Věřím, že ukrajinské diverzní jednotky takto nepostupují.
Z úcty k životu
Čtěte také
K atentátu na Duginovou se ústy bývalého poslance Ilji Ponomarjova přihlásila ruská organizace Národní republikánská armáda. Jiní hovoří o tom, že může jít o operaci ruských tajných služeb, spekuluje se o tom, že mohlo jít o mafiánské vyřizování účtů a ruská policie tento čin hbitě připsala Ukrajincům.
To je verze nejméně pravděpodobná, protože v takových případech, jak víme z minulosti, je úkolem těchto policejních složek odhalit toho, koho jim určí politické vedení státu. A tomu se právě hodí přisoudit tento čin svým momentálním nepřátelům a využít jej ve své válečné propagandě. Rychlost, s jakou tak činí, mou nedůvěru jen prohlubuje.
Je ještě jedna věc, kterou je třeba v této souvislosti připomenout: ani ve válce se nesmíme vzdávat lidskosti vůči nepříteli a máme dbát zásad a pravidel, která z ní plynou. Zabíjet nepřátele lze ospravedlnit jedině nutností ochránit život svůj a životy druhých. Tedy z úcty k životu. Smrt nepřítele, který páchá zlo tedy může být za těchto okolností úlevou, ale není to nic, z čeho bychom se měli radovat. Teprve když válka skončí a obnoví se spravedlnost, nastává čas vyhrazený pro radost.
Autor je filozof a pedagog
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
